Duševní vlastnictví: Porovnání verzí

Duševní vlastnictví (ukázat zdroj)

Verze z 24. 5. 2019, 13:52

Odebráno 35 bajtů , 24. 5. 2019

bez shrnutí editace

Suchomep

editor

81

editací

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
-'''Problematiku ochranných známek upravují především 3 právní normy:'''
+;Problematiku ochranných známek upravují především 3 právní normy
-•	zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů,
+* zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů,
+* zákon č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách,
-•	zákon č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách,
+* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
-•	zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
@@ Řádek 20: / Řádek 18: @@
-'''Problematiku průmyslových vzorů upravují především 4 právní normy:'''
+;Problematiku průmyslových vzorů upravují především 4 právní normy
+* zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
-•	zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
+* zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
+* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
-•	zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
+* zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
-•	zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
-•	zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
@@ Řádek 34: / Řádek 28: @@
 Technická řešení představují velmi důležitou kategorii duševního vlastnictví. K ochraně technických řešení jsou vyčleněny dva druhy právní ochrany. Jedná se o patenty a užitné vzory. Ty se liší především v délce ochrany a rychlosti řízení, finančních nákladech potřebných na získání a udržování ochrany, postavení majitele v případě napadení apod. Zjednodušeně se dá říci, že patent představuje ve srovnání s užitným vzorem vyšší stupeň ochrany technického řešení. V celosvětovém měřítku navíc není přístup k užitným vzorům tak jednotný, jako je tomu v případě patentů (někde se ani užitné vzory neudělují). I z tohoto důvodu je tedy třeba dobře zvážit, zda chránit technické řešení cestou užitného vzoru nebo raději patentu (Úřad průmyslového vlastnictví 2016c).
-'''Patent''' představuje právní ochranu technického řešení, která je poskytována na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Všechny tyto podmínky – vynález, novost, výsledek vynálezecká výše a průmyslová využitelnost – musí být splněny současně. Za vynálezy se pak nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, nebo podávání informací. Tato podmínka platí v případě, že se týká přímo předmětu jako takového. Díky tomu lze v určitých specifických případech patentovat např. i software. Kromě toho nelze patentem chránit způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle, které nejsou dle zákona považovány za průmyslově využitelné. Patent platí až 20 let od data podání přihlášky a je prodlužován vždy v jednoletých intervalech zaplacením udržovacího poplatku v příslušné výši.
-'''Užitný vzor''' představuje oproti patentu nižší ochranu technického řešení. Lze ho získat na takové technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení pro účely užitných vzorů se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, nebo pouhé uvedení informace. Dále nelze užitnými vzory chránit technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky, odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické reproduktivní materiály a v neposlední řadě způsoby výroby nebo pracovní činnosti (na rozdíl od způsobových patentů). Na rozdíl od patentů Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá kritéria novosti a tvůrčí úrovně a zapisuje užitný vzor do rejstříku na základě tzv. registračního principu. Díky tomu je udělení užitného vzoru v porovnání s patentem až několikanásobně kratší. Z důvodu absence průzkumu novosti daného technického řešení však nepředstavuje užitný vzor tak sofistikovanou ochranu jako patent a postavení majitele užitného vzoru může být snáze napadeno majiteli starších práv. Užitný vzor se v České republice uděluje na 4 roky ode dne podání přihlášky a jeho platnost lze po zaplacení příslušných poplatků 2× prodloužit o 3 roky. Celková délka ochrany tedy může být až 10 let.
 Pro vysoké školy, univerzity a vědeckovýzkumné instituce má získávání a udržování patentů a užitných vzorů několik základních aspektů. Primárně se přirozeně jedná o právní ochranu výsledků uskutečňovaných výzkumných aktivit, které mohou být tzv. transferovány. Určitým způsobem může být tedy umožněno užívání práv spojených s chráněným technickým řešením. To je přímo spojeno s poplatky za toto využívání a pro majitele práv to představuje finanční profit. S financemi je, resp. byl, úzce spjatý i druhý aspekt přihlašování patentů a užitných vzorů a tím byla metodika hodnocení vědy prostřednictvím tzv. RIV (rejstřík informací o výsledcích). Tato metodika, která je stále z části používána, převádí jednotlivé výsledky, jako jsou patenty, užitné vzory apod. na body, které jsou následně finančně ohodnoceny. Nová Metodika 2017+, která je postupně zaváděna, již k hodnocení a tím pádem i financování vysokých škol přistupuje odlišně, a tak již nebude platit přímá úměra mezi počtem výsledků a finančními prostředky. V neposlední řadě je počet užitných vzorů, a především udělených patentů, marketingovým nástrojem, kterým vysoké školy a univerzity demonstrují své vědecké zázemí. To může být velmi důležitým faktorem nejen při náboru nových studentů a zaměstnanců, ale také v případě jednání s komerčními partnery, kdy může být výhodné akcentovat kvalitu instituce jako celku.
+===Patent===
+Patent představuje právní ochranu technického řešení, která je poskytována na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Všechny tyto podmínky – vynález, novost, výsledek vynálezecká výše a průmyslová využitelnost – musí být splněny současně. Za vynálezy se pak nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, nebo podávání informací. Tato podmínka platí v případě, že se týká přímo předmětu jako takového. Díky tomu lze v určitých specifických případech patentovat např. i software. Kromě toho nelze patentem chránit způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle, které nejsou dle zákona považovány za průmyslově využitelné. Patent platí až 20 let od data podání přihlášky a je prodlužován vždy v jednoletých intervalech zaplacením udržovacího poplatku v příslušné výši.
-'''Ochranu patentem nebo užitným vzorem, řízení o přihláškách, udržovacích poplatcích apod. upravuje především 6 právních norem:'''
+===Užitný vzor===
+Užitný vzor představuje oproti patentu nižší ochranu technického řešení. Lze ho získat na takové technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení pro účely užitných vzorů se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, nebo pouhé uvedení informace. Dále nelze užitnými vzory chránit technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky, odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické reproduktivní materiály a v neposlední řadě způsoby výroby nebo pracovní činnosti (na rozdíl od způsobových patentů). Na rozdíl od patentů Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá kritéria novosti a tvůrčí úrovně a zapisuje užitný vzor do rejstříku na základě tzv. registračního principu. Díky tomu je udělení užitného vzoru v porovnání s patentem až několikanásobně kratší. Z důvodu absence průzkumu novosti daného technického řešení však nepředstavuje užitný vzor tak sofistikovanou ochranu jako patent a postavení majitele užitného vzoru může být snáze napadeno majiteli starších práv. Užitný vzor se v České republice uděluje na 4 roky ode dne podání přihlášky a jeho platnost lze po zaplacení příslušných poplatků 2× prodloužit o 3 roky. Celková délka ochrany tedy může být až 10 let.
-•	zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění,
-•	zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů,
-•	vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.,
-•	zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění,
-•	zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích v platném znění,
-•	zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin.
+;Ochranu patentem nebo užitným vzorem, řízení o přihláškách, udržovacích poplatcích apod. upravuje především 6 právních norem
+* zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění,
+* zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů,
+* vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.,
+* zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění,
+* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích v platném znění,
+* zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin.