Due diligence

Pojem due diligence se poprvé objevil na počátku třicátých let 20. století ve spojených státech, kde představoval obvyklou míru náležité péče, potřebnou pro zproštění odpovědnosti makléřů v obchodním styku. V dnešní době je pojem due diligence chápán především v přeneseném významu slova a to jako důkladný audit poskytující kompletní informace o společnosti. Due diligence se provádí především v případě prodeje podniku, akvizice, poskytnutí úvěru, nebo vstupu investora. I z toho důvodu se často due diligence označuje jako předinvestiční prověrka. Ve všech zmíněných případech je možné provést due diligence jak z pohledu kupujícího (častější), tak z pohledu prodávajícího (méně časté).

Proces provedení due diligence se může výrazně lišit především v závislosti na velikosti prověřované společnosti. Pom dohodě obou partnerů a podpisu NDA (non-disclosure agreement) bývají všechny relevantní dokumenty shromážděny v tzv. dataroomu. V případě malých společností, především start-upů a spin-off společností může být dataroom pouze virtuální a může ho představovat např. šanon, případně krabice s dokumenty, které jsou připravené k nahlédnutí. V případě due diligence větších společností se může jednat o reálnou místnost, kde je k dispozici veškerá dokumentace. Protože se často jedná o obchodní tajemství, je v obou případech (virtuální i reálný dataroom) velmi ostře sledováno, kdo má k dotčeným informacím přístup, jak s nimi nakládá, zda si nepořizuje kopie, apod.

Základní typy Due diligence

Finanční (účetní) due diligence

Představuje základní podobu due diligence. Jedná se o komplexní finanční analýzu podniku zaměřená především na kontrolu účetnictví a finanční situace podniku. Cílem finanční due diligence je především zjistit, případně ošetřit, rizika z pohledu vedení účetnictví, úvěrů, apod.

Daňové due diligence

Představuje rozšíření finanční due diligence o kontrolu všech daňových povinností. Cílem daňové due diligence je především zmapovat, zda společnost řádně a správně platí daně. V neposlední řadě je cílem daňové due diligence také zmapovat potenciální rizika v oblasti daňových povinností.

Tržní due diligence

Představuje zjišťování a posuzování postavení společnosti na trhu a především zjišťování a posuzování jejího tržního potenciálu. Jedná se o velmi obtížné due diligence, k jehož provedení je třeba výrazných zkušeností, protože neexistuje jasný algoritmus, jak získat výsledek.

Právní due diligence

Představuje analýzu a posouzení právních aspektů společnosti, především s ohledem na správnost pracovně právních vztahů, obchodních a finančních vztahů, apod. V neposlední řadě se v rámci právní due diligence posuzuje také správnost, případně rizika plynoucí z majetkoprávních vztahů vlastníků společnosti.

Provozní due diligence

Zjišťuje a evaluuje provozní procesy společnosti. Především vede ke zjišťování efektivity provozu podniku ve vztahu k podnikatelskému záměru a obchodním plánům. Výsledkem je analýza provozu jako celku s případnými doporučeními ke zvýšení efektivity.

Technické/technologické due diligence

Představuje analýzu stavu technologií a technologický potenciál společnosti. Zpráva o výsledku technického/technologického due diligence obsahuje kompletní seznam duševního vlastnictví včetně jeho platnosti, omezení, apod.

Personální, manažerské due diligence

Představuje zmonitorování lidských zdrojů ve společnosti a posouzení jejich kvality (v případě posuzování managementu je možné setkat se s pojmem management assesment). Součástí personální due diligence je i odhad lidského potenciálu ve společnosti.

Odkazy

Použité zdroje