Due diligence

Z wiki.upol.cz
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pojem due diligence se poprvé objevil na počátku třicátých let 20. století ve spojených státech, kde představoval obvyklou míru náležité péče, potřebnou pro zproštění odpovědnosti makléřů v obchodním styku. V dnešní době je pojem due diligence chápán především v přeneseném významu slova a to jako důkladný audit poskytující kompletní informace o společnosti. Due diligence se provádí především v případě prodeje podniku, akvizice, poskytnutí úvěru, nebo vstupu investora. I z toho důvodu se často due diligence označuje jako předinvestiční prověrka. Ve všech zmíněných případech je možné provést due diligence jak z pohledu kupujícího (častější), tak z pohledu prodávajícího (méně časté).

Proces provedení due diligence se může výrazně lišit především v závislosti na velikosti prověřované společnosti. Pom dohodě obou partnerů a podpisu NDA (non-disclosure agreement) bývají všechny relevantní dokumenty shromážděny v tzv. dataroomu. V případě malých společností, především start-upů a spin-off společností může být dataroom pouze virtuální a může ho představovat např. šanon, případně krabice s dokumenty, které jsou připravené k nahlédnutí. V případě due diligence větších společností se může jednat o reálnou místnost, kde je k dispozici veškerá dokumentace. Protože se často jedná o obchodní tajemství, je v obou případech (virtuální i reálný dataroom) velmi ostře sledováno, kdo má k dotčeným informacím přístup, jak s nimi nakládá, zda si nepořizuje kopie, apod.

Základní typy Due diligence

Finanční (účetní) due diligence

Představuje základní podobu due diligence. Jedná se o komplexní finanční analýzu podniku zaměřená především na kontrolu účetnictví a finanční situace podniku. Cílem finanční due diligence je především zjistit, případně ošetřit, rizika z pohledu vedení účetnictví, úvěrů, apod.

Daňové due diligence

Představuje rozšíření finanční due diligence o kontrolu všech daňových povinností. Cílem daňové due diligence je především zmapovat, zda společnost řádně a správně platí daně. V neposlední řadě je cílem daňové due diligence také zmapovat potenciální rizika v oblasti daňových povinností.

Tržní due diligence

Představuje zjišťování a posuzování postavení společnosti na trhu a především zjišťování a posuzování jejího tržního potenciálu. Jedná se o velmi obtížné due diligence, k jehož provedení je třeba výrazných zkušeností, protože neexistuje jasný algoritmus, jak získat výsledek.

Právní due diligence

Představuje analýzu a posouzení právních aspektů společnosti, především s ohledem na správnost pracovně právních vztahů, obchodních a finančních vztahů, apod. V neposlední řadě se v rámci právní due diligence posuzuje také správnost, případně rizika plynoucí z majetkoprávních vztahů vlastníků společnosti.

Provozní due diligence

Zjišťuje a evaluuje provozní procesy společnosti. Především vede ke zjišťování efektivity provozu podniku ve vztahu k podnikatelskému záměru a obchodním plánům. Výsledkem je analýza provozu jako celku s případnými doporučeními ke zvýšení efektivity.

Technické/technologické due diligence

Představuje analýzu stavu technologií a technologický potenciál společnosti. Zpráva o výsledku technického/technologického due diligence obsahuje kompletní seznam duševního vlastnictví včetně jeho platnosti, omezení, apod.

Personální, manažerské due diligence

Představuje zmonitorování lidských zdrojů ve společnosti a posouzení jejich kvality (v případě posuzování managementu je možné setkat se s pojmem management assesment). Součástí personální due diligence je i odhad lidského potenciálu ve společnosti.

Odkazy

Použité zdroje
  1. https://managementmania.com/cs/due-diligence
  2. https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/finance/solutions/cze-predinvesticni-proverka-due-diligence.html