Investiční minimum: Porovnání verzí

[[Soubor:Investicni proces.png|thumb|Investiční proces]]

Nejprve je nutné učinit strategické rozhodnutí o vhodném trhu, cestě na něj a načasování vstupu. Následně je třeba připravit seznam investorů (long list) a z nich vybrat ty nejvhodnější (short list). Pro ty nejvhodnější je třeba získat kontakty v personifikované podobě – tedy osobní telefon a e-mail. K oslovení je používán dokument zvaný Teaser. Obsahem teaseru může být i očekávaná výše investice. S tímto dokumentem je následně okruh investorů osloven. Je vhodné se osloveným investorům připomenout zhruba po 10 dnech bez odpovědi. V případě zájmu ze strany investora/ů následuje schůzka či telekonference, kde se potká investor a tým start-upu. Informace na této schůzce jsou předávány bez uzavřeného NDA (smlouvy dvou stran o nesdílení informací s třetími stranami), proto je třeba pečlivě vážit, jak moc detailní informace je podána. Následuje podpis NDA a příprava dataroomu – virtuálního či reálného uložiště, kde je možné získat všechny informace o firmě (její zakládací listiny, výsledovky, strategické smlouvy, smlouvy se zákazníky, smlouvy s dodavateli, zaměstnanecké smlouvy, ošetřené duševní vlastnictví apod.). Je vhodné vést záznam o tom kdo a na co nahlížel. Na základě informací v dataroomu dává investor předběžnou nabídku. Dále se jedná o exkluzivitě a dává se čas k prověření zásadních informací. Následuje závazná nabídka a příprava smluv včetně právních a obchodních jednání, na základě kterých je připraven smluvní vztah, který je následně stvrzen podpisy obou stran. Často je tento vztah právně platný až na základě dosažení určitých milníků.

*[https://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners/biotech-startup-life-cycle-proteus-2008 Příklad životního cyklu BioTech startupu]

#http://www.credoventures.com

#http://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners