Zobrazení zdroje stránky Hodnocení přínosu technologií a tržních příležitostí

Hodnocení přínosu technologie a odhad tržních příležitostí má za cíl poskytnout data pro plánování a budoucí proces komercializace dané technologie a rozhodnout i o potenciálních aplikacích, do kterých je možné danou technologii nabízet. 
==Zdroje dat pro hodnocení přínosu a tržních příležitostí==
Základem pro hodnocení je popis technologie dodaný vědeckými týmy. Tento popis by měl být již základně strukturovaný a dotýkat se všech oblastí, které jsou pro určení tržního potenciálu relevantní. Příkladem může být přihláška Proof of Concept projektů, která je k dispozici na stránkách VTP UP. V praxi je vhodné získat informace z osmi oblastí: 
# Tým
# Technologie (oblast, trendy)
# Právní ochrana
# Publikační činnost
# Dosavadní financování
# Zájemci o technologii
# Další vývoj technologie
# Trh a vstup na trh


;Dále je vhodné získat nezávislé a nevědecké informace z trhu. Pro to je možné použít různé zdroje dat. Zdroje dat můžeme rozdělit do několika skupin:
* Market/odvětvové analýzy. Ty vydává velké množství subjektů a většinou jsou alespoň jejich abstrakty k dispozici zdarma. Existují i market databáze, které poskytují data a také hotové analýzy (např. MarketLine). Je možné čerpat ze zdrojů velkých poradenských firem, jako jsou PricewaterhouseCoopers ( např. https://www.pwc.com/cz/cs/odvetvove-specializace.html), KPMG, Deloitte a Ernst & Young. Nejlepší je použít vyhledávání Google a zadat hledané heslo a spojení „market analysis“. 
* Patentové databáze, kde je možné z počtu podávaných patentových přihlášek identifikovat investice do daného segmentu a také vytipovat hráče v dané oblasti aktivní, kterým je možné nabídnout licenci. 
* Marketingové průzkumy, které jsou prováděny případ od případu pro danou technologii. 
* Odborná literatura, především z pohledu znalosti očekávaných konkurenčních výsledků v dané oblasti
* Specializované legislativní databáze – například databáze klinických studií, databáze schválených GMO plodin apod.

==Další kroky pro hodnocení==
[[Soubor:Valley of death.png|thumb|Valley of death]]
[[Soubor:Value proposition framework.png|thumb|Value proposition framework]]

Je třeba si uvědomit, že naplnění každé tržní příležitosti je spojeno s překonáním výzev spojených se vstupem daného řešení na trh. Tyto výzvy jsou demonstrovány křivkou, pro kterou se vžilo označení „údolí smrti v technologickém transferu“.

 
'''Prvním kritériem''' pro hodnocení příležitosti je především to, kde se na křivce nacházíme, neboť to popisuje kolik zdrojů (lidé, materiál, peníze) bude třeba pro úspěšný vstup na trh vynaložit a také určuje riziko toho, že se cestou na trh ukáže, že technologie nesplňuje očekávání zákazníků a její potenciál je příliš nízký. V praxi vhodné dělit do skupin výzkum, vývoj, výroba a uvádění na trh a produkt na trhu. Jednotlivé stupně je možné popisovat mnohými kritérii, například TRL (technology readiness level). '''Dalším kritériem''' by měla být analýza zákazníků a Value Proposition Framework, tedy toho, zda koncoví zákazníci mají o daný produkt vůbec zájem a také složitosti cesty produktu k nim. Zde je třeba udělat marketingový průzkum, řízené rozhovory se zákazníky a pochopit jakou cestou je možné produkt k zákazníkům dostat, přičemž platí, že čím složitější cesta, tím je více stran, které musí být ovlivněny a tím je vyšší riziko neúspěchu komercializace. Value proposition Framework, která je již příliš složitá pro komercializaci produktu je zobrazena na obrázku níže. U koncových zákazníků hodnotíme, zda existuje problém, který náš produkt řeší a potvrzujeme tak, že existuje trh.


Dalším hodnoceným kritériem by měl být produkt sám o sobě. Tedy především to, zda zákazníci jsou schopni akceptovat řešení jejich problému, které jim přináší náš produkt a také to, zda jsou za produkt schopni zaplatit očekávanou cenu/nějakou cenu. 
Následně by měl být výsledek těchto analýz konzultován s týmem, což přispívá jak vztahům, tak i správné interpretaci výsledků analýz.


Způsob práce s daty je individuální od slovního hodnocení až po numerické modely. Pokud je třeba jednotlivé modely mezi sebou porovnávat, je vhodné vytvořit standardizovanou metodiku. Jejím příkladem může být numerický model, který využívá VTP UP pro hodnocení přihlášek Proof of Concept projektů, kde jsou k řešení vybrány ty projekty, které mají největší market potenciál. V hodnocení na základě přihlášky a rešerše odpovídají dva hodnotitelé na sérii otázek, které se týkají osmi dříve zmíněných oblastí a bodují od jedné do desíti kvalitu výstupu v hodnocené oblasti. Následně algoritmus zhodnocující kvalitu a rizika u každé oblasti vypočte celkové hodnocení a výsledek graficky znázorní.