wiki.upol.cz - Příspěvky [cs]

Mediace a vyjednávání

2023-03-04T18:03:31Z

Suchomep:

Mediace je metoda rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů za asistence třetí neutrální strany, která vede jednání sporných stran k tvorbě vzájemně přijatelné dohody. Jedná se o neformální proces řešení konfliktů, ve kterém jsou obě strany přítomny dobrovolně. Jejím cílem je jasně formulovaná, srozumitelná a prakticky uskutečnitelná dohoda, na jejíž podobě se podílejí všichni účastníci mediačního procesu. Dohoda má vždy písemnou podobu. Zahrnuje konkrétní postupy řešení, rozdělení odpovědnosti, úkolů a sankcí za její nedodržení. Stvrzuje se podpisy stran konfliktu a mediátora. Z hlediska závazkového práva tak může dohoda nabývat charakteru právní smlouvy.
Postavení mediátora je ve vztahu k oběma stranám vyvážené, neboť v procesu vyjednávání zajišťuje rovné postavení účastníků a pomáhá jim vidět jejich problém v širších souvislostech. Podle dostupných zdrojů jsou s mediací takové zkušenosti, že v 70 až 80 % mediovaných případů je dosaženo výsledné, pro strany přijatelné, dohody.
==Výhody mediace oproti soudnímu řízení==
*Ponechává účastníkům kontrolu nad procesem řešení konfliktu a podobou konečného výsledku.
*Je časově a ekonomicky úsporná, protože probíhá bez dlouhých čekacích lhůt a zbytečných finančních nákladů.
*Snižuje napětí, s kterým přicházejí účastníci k mediátorovi, a nevytváří ovzduší napětí "buď já, nebo on", ale vytváří prostor pro případnou budoucí spolupráci.
*Důvěrné informace uchovává mezi zúčastněnými.

==Nevhodnost mediace==
V určitých situacích může být mediace jako alternativa k soudnímu řízení nevhodná. Jedná se zejména o případy, kdy:
*účastníci jednají tak, že konflikt musí skončit "vítězstvím" pro jednoho a "prohrou" pro druhého,
*jde o konflikty týkající se základních lidských práv, konflikty s nárokem na odškodnění,
*jedna strana použije proti druhé straně hrozeb nebo fyzického násilí,
*strana není ochotna dát k dispozici všechny relevantní informace nebo odmítá jejich objektivní ověření,
*jsou účastníci tak pasivní, že jsou ochotni řešit konflikt i za cenu zřeknutí se vlastních práv,
*účastníci zneužívají alkohol nebo drogy,
*jedná se o účastníky s patologickými rysy osobnosti nebo agresivními tendencemi v chování, kteří nejsou schopni vzájemné diskuse.

==Průběh mediace==
Před zahájením mediace je mediátor povinen poučit strany konfliktu o svém postavení při mediaci, o účelu a zásadách mediace, o účincích smlouvy o provedení mediace a mediační dohody, o možnosti mediaci kdykoliv ukončit, o odměně mediátora za provedenou mediaci a o nákladech mediace. Mediátor je povinen strany konfliktu výslovně poučit o tom, že zahájením mediace není dotčeno právo stran konfliktu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou a že za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu.

===Smlouva o provedení mediace===
Samotné mediaci musí předcházet uzavření smlouvy mezi všemi zúčastněnými stranami.

;Smlouva o provedení mediace musí obsahovat alespoň:
*označení stran konfliktu,
*jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa podnikání mediátora,
*vymezení konfliktu, který je předmětem mediace,
*výši odměny mediátora za provedenou mediaci nebo způsob jejího určení, popřípadě ujednání o záloze nebo ujednání o tom, že mediace bude provedena bezplatně,
*dobu, po kterou má mediace probíhat, nebo ujednání o tom, že mediace má probíhat po dobu neurčitou.

==Konec mediace==
;Samotná mediace končí v případě, že nastane některá z níže vypsaných skutečností:
*uzavření mediační dohody, kterou uzavírají všechny strany konfliktu (jejími náležitostmi jsou vedle podpisů stran konfliktu také datum jejího uzavření, doplněné mediátorem, a jeho podpis, kterým se stvrzuje, že mediační dohoda byla uzavřena v rámci mediace),
*doručením písemného prohlášení mediátora všem stranám konfliktu, že mediace je ukončena,
*okamžikem, kdy je mediátorem doručeno ostatním stranám konfliktu písemné prohlášení jedné ze stran konfliktu, že v mediaci nebude nadále pokračovat,
*souhlasným písemným prohlášením všech stran konfliktu o ukončení mediace podepsaným mediátorem,
*uplynutím doby stanovené ve smlouvě o provedení mediace,
*pozastavením oprávnění k výkonu činnosti mediátora nebo vyškrtnutím mediátora ze seznamu,
*smrtí, prohlášením za mrtvého nebo zánikem jedné ze stran konfliktu, nebo
*smrtí mediátora nebo jeho prohlášením za mrtvého.

==Odkazy==
;Použité zdroje
#Zák. č. 202/2012 Sb., o mediaci
#Důvodová zpráva k zák. č. 202/2012 Sb., o mediaci

;Navštivte
https://www.vtpup.cz/

Public relations a komunikace

2023-03-04T18:03:20Z

Suchomep:

Public Relations (často používané pod zkratkou PR) jsou komunikační techniky, skrze které cílevědomě budujeme vztahy s veřejností a snažíme se je ovlivňovat. Vytváříme tak dlouhodobě značku. PR je součástí marketingového mixu.

V rámci PR je dobré být proaktivní, předcházet problémům, informovat, dlouhodobě budovat důvěryhodné vztahy jak s veřejností, tak novináři. Je klíčové znát cílovou skupinu, vytvářet pro ní kvalitní obsah, který zaujme, mít vlastní grafiku/infografiku. V dnešním PR se snažíme využívat moderních mediálních nástrojů – sociální média (Twitter, Facebook), živé vysílání atp.

==Nástroje PR==
*Tiskové zpráva – obsáhlejší sdělení určené médiím s důležitým obsahem, nejvyužívanější
*Články/PR články
*Tiskové konference
*Avíza
*Interní eventy – informace skrze intranet, email, časopis, newsletter
*Výroční zprávy
*Sponzoring
*Fundraising
*Public affairs – vztahy s neziskovou sférou
*Firemní sociální odpovědnost – budování vztahů s komunitami
*Krizová komunikace

==Tisková zpráva==
Tisková zpráva odpovídá na základní otázky kdy, co, kdy, kde, jak a proč. Musí být jasná, stručná, přesná, věcná, úplná, včasná, srozumitelná a bez gramatických chyb. Obsahově je strukturovaná jako obrácená pyramida – nejdůležitější informace na začátek, doplňkové informace na konci sdělení. Měla by mít maximálně 2 strany textu. Další obsah si novinář v případě zájmu vyžádá. V tiskové zprávě je vhodné se vyhýbat zkratkám či cizím slovům (pokud je nutné použít, pak vždy vysvětlit). Médiím odesíláme tiskovou zprávu s autorizovanými fotografiemi s uvedením autora/zdroje.

;Struktura:
*Titulek - poutavý, krátký, ale výstižný, obsahuje sloveso v činném rodě, bez velkých písmen, zkratek
*Domicil – datum, místo
*Perex (první odstavec) – až 5 dynamických vět, bez infinitivu, proč by si měl novinář tiskovou zprávu přečíst, neopakovat titulek
*Druhý odstavec – využít citaci, žádná složitá souvětí, samochvála a superlativy
*Kontakty – aktuální a funkční
*Editorská poznámka – doplňující vysvětlení (o instituci, projektu atp.), není oficiální

==Jak využívat PR v transferu technologií==
Snažit se popularizovat vědu. Psát srozumitelně i o složitých vědeckých disciplínách. Důležité je, aby novinář, potažmo čtenář laik, obsah pochopil (vhodné využívat přirovnání). Dbát na serióznost, nezveličovat, vyvracet zkreslené informace. Lákat na příběhy vědců. Propagovat průlomy ve vědě, informovat o nových objevech. Přinést informaci o nových technologiích, zajímavých konferencích a eventech.

==Příklad využití PR u technologie 3D tisku Univerzity Palackého v Olomouci==
*Modely zubů z 3D tiskárny – živé vysílání na ČT
*Olomoucká univerzita vyrábí zuby na 3D tiskárně – vysílání na ČT24

==Odkazy==
;Použité zdroje
#http://www.ceskatelevize.cz
#https://ct24.ceskatelevize.cz

;Navštivte
https://www.vtpup.cz/

Public relations a komunikace

2023-03-04T18:03:00Z

Suchomep:

Mediace a vyjednávání

2023-03-04T18:02:50Z

Suchomep:

Řízení týmů s důrazem na problémové lidi a nastavení výkonnostních ukazatelů

2023-03-04T18:02:38Z

Suchomep:

'''Řízení pracovního týmu''' není až tak jednoduchou dovedností, jak se na první pohled může zdát. Vedoucí pracovník by měl mít všechny předpoklady pro správné řízení podřízených, a to předpoklady nejen charakterově-osobnostní, ale rovněž nabyté vzděláním a pravidelným školením. Je obvyklé, že pro určité vedoucí pozice je vyžadováno jak vstupní psychologické vyšetření, tak i pravidelné kontrolní vyšetření. Nároky na zvládnutí lidského faktoru u zaměstnanců ve vedoucích funkcích jsou poměrně vysoké. Zaměstnanci na řídicích pozicích jsou vystaveni velkému psychickému tlaku. V této souvislosti nutno oddělit odborné kompetence k samotnému výkonu práce od schopnosti vést podřízené. Ve většině případů se úspěch týmu řídí schopností vedoucího týmu pracovat, jednat a vést řadové členy týmu.

Palčivým problémem je tzv. '''mikromanagement'''. Mikromanagement je způsob řízení týmu ve většině případů nežádoucí; jedná se o naprostou absenci delegace pravomocí na jednotlivé podřízené, i když mají danou oblast v gesci a v pracovní kompetenci. Vedoucí pracovník užívající mikromanagement nedeleguje, nedůvěřuje, kontroluje veškeré úkony, které nařídil, nebo které mají být provedeny, rozhoduje o všech dílčích krocích, není ochoten delegovat rozhodovací pravomoc na podřízené, má pocit jakoby mu ubíhalo vše mezi prsty, má pocit ztráty půdy pod nohama, musí být o všem informován, musí mít o všem přehled. Tyto specifické znaky mikromanagementu způsobují fatální zahlcení tohoto vedoucího pracovníka, neboť při větším objemu práce již není schopen všechny úkony provádět, výstupy týmu nejsou tak operativní, tým samotný pak není flexibilní. Činnost týmu pak závisí na schopnosti takového vedoucího zpracovat veškeré pracovní úkony, které by jinak byly provedeny podřízeným pracovníkem. Dokud nejsou úkony vedoucím provedeny, tým je v další své práci zčásti paralyzovaný, nebo zcela zablokovaný.

Naproti tomu tzv. '''makromanagement''' se zdá být ideálním způsobem řízení týmu. Jde o opak mikromanagementu, kdy řídicí pracovník deleguje jednotlivé dílčí kompetence na podřízené dle jejich gescí. V tomto způsobu řízení neprovádí či nekontroluje vedoucí pracovník každý jednotlivý úkol, nýbrž se soustředí pouze na konečný produkt, výsledek. Tento způsob je zajisté efektivnější, flexibilnější, rychlejší, operativnější a ve všech směrech přínosnější.

'''Problémoví lidé''' v týmu jsou jen velmi vzácně patologickými osobnostmi. Ve většině případů jde o špatně zvládnuté mezilidské konflikty na pracovišti. Nejlepším nástrojem pro zvládání mezilidských vztahů na pracovišti je asertivní chování a znalost a používání asertivních technik chování.

'''Asertivita''' je dovednost prosadit se a zároveň respektovat potřeby druhých. Jedná se o přímý, otevřený a svobodný projev při zachování jak vlastní sebeúcty, tak i úcty a respektu k druhým. Nejedná se totiž o žádnou výhru, natož o poražení partnera. Cílem je naopak dlouhodobá, nejlépe celoživotní spolupráce. Asertivita není vázána pouze na techniky komunikace, asertivita se odráží i v celkovém postoji, jednání. Asertivní chování odráží schopnost odmítnout, vznášet požadavky, chválit a kritizovat, přijímat kritiku a komplimenty.

V psychologické teorii byla definována tzv. '''asertivní práva''': Rozhodujeme se sami za sebe a za svá rozhodnutí neseme plnou zodpovědnost. K tomu je potřeba znát a respektovat určité zásady, které vycházejí z předpokladu, že nikdo s námi nemůže manipulovat, pokud mu to sami nedovolíme.dále bylo definováno tzv. '''asertivní desatero''':
#Máme právo sami posuzovat své chování, myšlenky a emoce a být za ně a za jejich důsledky zodpovědní.
#Máme právo dělat chyby a být za ně zodpovědní.
#Máme právo dělat nelogická rozhodnutí.
#Máme právo nenabízet výmluvy či omluvy ospravedlňující naše chování.
#Máme právo změnit názor.
#Máme právo posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za řešení problémů jiných lidí.
#Máme právo být nezávislí na dobré vůli ostatních.
#Máme právo říci „já nevím“.
#Máme právo říci „nerozumím“.
#Máme právo říci „je mi to jedno“.

Existují různé '''asertivní techniky''', které nám pomáhají a navádějí nás, jak nejlépe využívat asertivity v různých případech a při různých typech chování druhých, např. volné poskytování informací, zpětná vazba, vyjádření a přijetí komplimentu, kritizování (Pozor: Kritika je nejúčinnější manipulace přes pocity viny.) Přijímání kritiky je nejsložitější technikou v mezilidské komunikaci; platí to jak v osobních vztazích, tak i v práci.

'''Kritika''' může být oprávněná, všeobecná, nekonkrétní nebo neoprávněná. V psychologické praxi se všeobecně doporučuje nereagovat na kritiku bezprostředně, dát si čas na rozmyšlenou. V následujícím textu je popsáno, jak bychom měli reagovat na různé typy kritiky. Reakce na oprávněnou kritiku: Souhlasíme s kritikou, stručně se omluvíme, navrhneme a co nejdříve realizujeme nápravu, víme, že nejsme dokonalí a trochu nedokonalosti dokážeme tolerovat i druhým. Reakce na nekonkrétní kritiku: Ptáme se na konkrétní příčinu. V dotazování pokračujeme tak dlouho, dokud se náš kritik nevysloví jasně a srozumitelně. Na závěr otázka: Je to všechno, je tu ještě něco? Nekonkrétní kritika je manipulace. Partner se snaží vyvolat pocit viny, aniž by uvedl konkrétní důvod. Pravý důvod kritiky nám pomůže najít tzv. negativní dotazování. Je vhodné k podpoře otevřenosti v komunikaci s naším okolím. Kritiku přijímáme klidně a nereagujeme obranou, odvetou nebo popíráním. Žádáme další kritiku, upřesnění, detaily, blokujeme manipulaci. Na naše negativní stránky se ptáme klidným způsobem, bez ironie či provokace, udržujeme oční kontakt. Reakci na kritiku formulujeme vždy v 1. osobě, nikoli konfrontačně ve 2. osobě (Tobě se opět něco nelíbí...?!).
Reakce na neoprávněnou kritiku: Snažíme se zůstat v klidu. Snažíme se oddělit fakta od subjektivního, často moralizujícího hodnocení. Poté souhlasíme s každou pravdou či pravděpodobností. Nebráníme se útokem ani únikem. Dále se dotazujeme a zjišťujeme, co je vlastně na našem jednání (chování) tak špatného. Můžeme využít techniky „otevřených dveří“. Ve většině situací mají pravdu obě strany. Je tedy potřeba najít přijatelný kompromis. Pomůže nám schopnost naslouchat a respektovat požadavky druhých. Někdy dospějeme ke třetí, pro obě strany výhodnější verzi řešení.

S přijímáním kritiky je spojeno užívání asertivity a jednotlivých druhů asertivity. Prvním druhem asertivity je tzv. základní asertivita. Jde především o zpětnou vazbu a informace. Dalším druhem asertivity je tzv. empatická asertivita, kde jde o respekt k druhému a snahu porozumět. Třetím druhem asertivity je tzv. konfrontativní asertivita, kde jde o rozpor mezi slovy a skutky partnera.

Přirozenou reakcí na konflikt či ohrožení je zamrznutí, nebo únik, nebo útok. Pro komunikaci je pak typická pasivita, agresivita a manipulace, anebo asertivita. Pasivní přístup v komunikaci znamená bezbrannost vůči požadavkům druhých, nedostatek sebejistoty a sebevědomí. '''Agresivní přístup v komunikaci''' znamená sebeprosazení se na úkor druhých, vyjadřování svých názorů a citů ponižujícím způsobem a upírání práv jiným a dále neverbální projevy.

Okolí na pasivní komunikaci reaguje strachem, rezignací, vyhýbavostí v komunikaci, případně agresivitou. Agresivita bývá nejčastěji důsledkem frustrace (strachu, napětí, časové tísně, studu, neklidu). Může být důsledkem náročné životní situace. V minimálním počtu případů jde o projev osobnostní psychopatologie.

Dalším z nežádoucích prostředků komunikace v mezilidských vztazích a na pracovišti je '''manipulace'''. Je jí nejasné sdělování požadavků, manipulace s náznaky, vyvolávání pocitu viny. Manipulace je protipólem asertivity. Jednou ze základních asertivních dovedností je umění manipulaci rozpoznat a zastavit. Příčinou manipulativního chování je snížené sebevědomí, obava, že se druhého dotkneme, obava z odmítnutí, přerušení vztahu. To nejlepší z agresivity a pasivity (ten nejlepší průnik agresivity a pasivity) je asertivita.

==Shrnutí==
Umění řídit tým není přirozenou vlastností a dovedností, člověk se s touto dovedností nerodí. Vedoucí pracovník musí být jednak své vnitřní přirozené předpoklady pro řízení ostatních lidí, jednak by měl být vyškolen v tom, jak přistupovat k řízení svého týmu a v neposlední řadě by měl mít dostatek životních nebo pracovních zkušeností s prací v týmu a rovněž s jeho řízením. Základní dovedností každého řídicího pracovníka by měla být asertivita. Tato technika by měla být zvládnuta stoprocentně a měla by být nadřízeným používána bez výjimek. Asertivním se člověk nestane pouhým používáním technik, jde především o zvnitřnění zásad asertivity. Předpokladem asertivity je porozumění sám sobě, schopnost uvědomovat si emoce, více si rozumět a přijímat sám sebe. Teprve tak mohu porozumět druhým, přijímat je a jednat s nimi otevřeně a přímo. Při práci s problémovými zaměstnanci je potřeba nejprve zjistit, co je příčinou problémů v pracovních vztazích. V případě, že vedoucí pracovník není schopen nabízí se možnost tzv. mediace. Mediace je účinná metoda řešení konfliktu stran za přítomnosti mediátora. V pracovních vztazích se mediace hojně využívá a je velmi účinnou, rychlou, efektivní a nenásilnou metodou k řešení konfliktů.
Pro nastavení výkonnostních ukazatelů je velmi důležité uvědomit si, že ne všichni lidé mají stejnou pracovní a výkonnostní kapacitu. V této oblasti je nutné pamatovat na zásadu, že „mých sto procent nemusí být sto procent druhého“.

==Odkazy==
;Navštivte
https://www.vtpup.cz/

Technologický marketing

2023-03-04T18:01:35Z

Suchomep:

Technologický marketing (způsob prezentace technologií na veletrzích, internetu, osobní dvoustranná jednání, otevírání dveří do firem).
Na jedné straně dodavatel s unikátní schopností, technologickým náskokem a skvělým produktem, na druhé straně zákazník, kterého technologické "hračky" nezajímají, který jim nedokáže, a nejspíš ani nechce porozumět. A který už vůbec nechápe, proč by měl za něco takového platit. Zákazník, který pohrdá frázemi o "zvýšení ziskovosti" a "snížení nákladů". Překonávání této bariéry - to je disciplína, kterou potřebuje zvládnout každý, kdo se chce podílet na prodeji nebo marketingu informačních technologií, technických zařízení, strojů, chemických a biologických produktů, vývojových služeb apod.

==Základy obchodování/ vytváření klientů==
===Příprava na obchodní jednání při komercializaci===
Nejsme neřízené střely – potřebujeme mít správné zadání. Komercializace by měla být v souladu se strategií UPOL a jejich jednotlivých pracovišť. Týmy TTO jsou podporou těmto pracovištím. Je nutné si odsouhlasit zadání u obou stran – komercializačních pracovníků i vedení UPOL (prorektoři, ředitelé center, vedoucí kateder..)

===Klíčové otázky před zahájením komercionalizace===
*Kdo má vlastnické právo na nápad a kdo všechno jsou původci?
*Co stojí za nápadem:
**Jaký problém řeší?
**Jak to vlastně funguje?
**Proč/jak je jiné/lepší?
**Pro koho by to mohlo být zajímavé a proč?
*Kdy nápad poprvé vznikl?
*Byl nápad publikován/ zveřejněn?

===Doporučené aktivity===
*Ptát se zákazníků (uživatelů)
*Udělat další R&D
*Ptát se zákazníků (uživatelů)
*Udělat online výzkum
*Ptát se zákazníků (uživatelů)
*Postavit prototyp
*Ptát se zákazníků (uživatelů)

===Otázky, na které by měl znát prodejce odpověď===
*Předmět/název
**Vědět co je předmětem komercionalizace, název /označení
*Odvození
**Co bylo, jakým projektem byl pokrytý vývoj, na základě jakého projektu vznikl komercializovaný výsledek VaV – P-o-C, vedlejší produkt.
*Předmět komercializace odborně
**Přesná specifikace z odborného pohledu, co přesně je podstatu komercializaci.
*Předmět komercializace marketingově
**Popis uživatelů, popis potřeby, kterou produkt řeší, de-facto propagační text.
*Požadovaný přínos komercializace
**Vyjádřený např. v penězích (min./max. Kč) nebo i jinak (např. „za každou cenu“). Udává mantinely, ve kterých se lze pohybovat.
*Plán komercializace a možné varianty komercializace
**Co přesně se bude dít, komu, jak.
*Hlavní rizika a omezení
**Hlavní rizika, která předpokládáme, hlavní omezení, která jsou nám známá.
*Odborný tým
**Hlavní řešitel + jeho tým (vyjmenovat). Přímý nadřízený.
*Prodejní tým
**Hlavní business development manažer, který je odpovědný za realizaci komercializace, za komunikaci s klientem (a zároveň připravuje tento plán komercializace) + jeho tým (i externí, pokud je). Přímý nadřízený.
*Časové hledisko
**Časové omezení projektu (+ případná tolerance). Pokud nelze stanovit jako datum, tak vysvětlit, na čem závisí.
*Poučení se ze zkušeností
**Odkaz na předchozí podobné případy úspěšné/neúspěšné a na hlavní zjištění z těchto případů.
*Periodicita reportování
**Jak často bude hlavní BDM vytvářet zprávu o postupu.
*Podpis obou přímých nadřízených
**Případně jejich souhlas, pokud se řeší e-mailem.

===Příprava na obchodní jednání a nabídky===
*Příprava na prodej
**Co prodáváme – znalost obchodního případu
**Co zákazník chce a co očekává
*Obchodní tým
**Kdo se za UPOL bude účastnit jednání a s jakými rolemi a jaký má mandát. Kdo vede vyjednávání!
**Kdo bude našim obchodním partnerem? Jeho mandát.
*Shoda obchodního týmu na jednotlivých parametrech obchodního případu
**Co je cílem obchodního jednání? Rozsah nabídky, finance, termíny…

===Klíčové aktivity===
*Tvorba business modelu
*inovace business modelu “business model innovation can be as powerful as technology innovation“
*Tvorba lean canvasu
*Value proposition
*Jobs to be done
*Design Thinking

==Jak oslovit, informovat a udržet klienta==
Ať už potenciálních zákazníků oslovíte, kolik chcete, většina u vás hned nenakoupí. Jsou zahlcení spoustou jiných nabídek a informací. Neznají vás a nemají k vaší značce důvěru ani vztah. A možná vůbec nejsou ve fázi, kdy by byli připraveni nakupovat
===Fáze nákupního rozhodování===
*SEE – potenciální zákazník je spíše náhodným kolemjdoucím. Nahlíží do výlohy nebo jen náhodně brouzdá po webových stránkách. O nákupu nechce ani slyšet. Ale můžete ho něčím zabavit a zaujmout.
*THINK – tomuhle už se dá pomalu říkat potenciální zákazník. Prohlíží si konkrétní zboží a jeho vlastnosti porovnává s tím, co potřebuje.
*DO – v téhle fázi byste si nejspíš přáli, aby byli všichni. Ale nejsou.
*CARE – ani zákazník, který už u vás jednou nakoupil, není ztracený. Pokud byl spokojen, snadno ho přesvědčíte k opakovanému nákupu. A pravděpodobně vás ještě doporučí svým známým.

Občas se objeví zákazník, který je rovnou ve fázi DO. Ale častěji musí projít ještě předcházející dvě. Ke každé patří jiné postupy, jiná marketingová sdělení a také jiná kritéria vyhodnocování. Pokud fáze přeskočíte, může se stát, že váš postup odradí i pár lidí, kteří by u vás časem nakoupili.

===Cíle, na které je vhodné se soustředit===
*budování povědomí o značce - prosté informování zákazníků, že tu jsme a že se spojujeme s určitým prostředím (fotbal, hokej, charita…), s určitými aktivitami (sport, relax, kultura) a tedy s určitými emocemi, se kterými chceme být spojováni
*budování důvěry a loajality - aby nám zákazník při nákupu věřil a poskytnul nám při rozhodování nějaký náskok (např. bude tolerovat vyšší cenu oproti konkurenci, delší dodací lhůtu, …), musí nám důvěřovat a naši značku upřednostňovat před ostatními - cílem je tedy připravit jej na nákupní rozhodnutí v náš prospěch:
*vybudit zákazníka k nějaké akci - posunout jej v nákupním rozhodování
**nabídka k testování produktu či služby
**poskytnutí “zkušební” verze produktu či služby
**nabídka pomoci při rozhodování nebo přípravě výběrových kritérií
*získání dalších informací pro lepší zacílení komunikace- díky těmto informacím můžeme pak komunikací šít zákazníkovi “na míru”
**u spotřebitelů věk, rodinný stav, vzdělání, využívané služby, nákupní preference, zájmy a koníčky, …
**u firem podrobnosti o jejich situaci, činnosti, plánech,
**mnohdy jsou za tyto informace nabízeny odměny
*získání kontaktu na zákazníka tak, abychom jej mohli oslovovat opakovaně, pravidelně, případně více kanály
**tedy získání e-mailové adresy, čísla na mobil, případně adresy bydliště
**získání souhlasu s dalším oslovením a využitím osobních údajů.

===Možnosti oslovení zákazníků===
*'''Offline''' - tedy klasickými “neinternetovými” komunikačními kanály
**televize, resp. kino - formou reklamy, sponzoringu, product placementu a jiných
**rádio - podobně jako u televize
**tisková média - noviny a časopisy - formou inzerátů, placených článků, či PR komunikace
**outdoorová reklama - bilboardy, plakáty, osvětlené plochy a plachty, různé formáty rámečků na zastávkách, barech, veřejných prostorách atd.
**případně v místě prodeje - tzv. Point Of Sale POS materiály - různé katalogy, brožury, letáky v prodejnách, čekárnách, stojanech atd.

*'''Online''' - tedy prostřednictvím různých služeb a kanálů, využívajících internetu
Většina nástrojů, které jsou v tomto způsobu oslovování využívány, jsou skryty pod souhrnným označením “online marketing”. Zjednodušeně řečeno se jedná především o:
**reklamu na webových stránkách - textovou, bannerovou, či multimediální a interaktivní,
**reklamu na sociálních sítích
**reklamu a zobrazení na předních pozicích ve vyhledávačích
**oline PR komunikaci,
**speciální formy - šířených vhodnými službami např. videa na YouTube.com, prezentace na SlideShare, infografiky na Pinterest, fotografie na Instagram, zvuk na Spotify a další,
**virální komunikaci - obsah, který bude natolik atraktivní, že ho příjemci budou šířit dále sami.

*'''Osobní kontakt''' - prostřednictvím osobního kontaktu buď přímo obchodníků, nebo jiných pracovníků, kteří mají za úkol oslovení potenciálních zákazníků, a to s cílem primárně buď přímo prodat nebo častěji získání kontaktní či další informace využitelné pro další komunikaci.

==Proč je důležitý vztah a jak jej vytvářet, udržovat a kultivovat?==
Vztah se buduje na totožných potřebách, názorech a na sdílení emocí. Pokud jsou emoce spojené s vaším produktem, službou, lidmi, kteří je nabízejí, a celkovým působením značky kladné, lidé o vás budou rádi mluvit a budou se k vám vracet. Vztah ke značce je jako vztah mezi partnery. Měla by zde fungovat otevřená a transparentní komunikace bez lží. Na obou stranách prodejního procesu jsou totiž lidé. A lidé fungují podle běžných mezilidských zvyklostí a pravidel. Jde o to porozumět svým zákazníkům a budovat s nimi dlouhodobý vztah.

;Třístupňová marketingová strategie
Nejdříve je nutné se zaměřit na předprodejní fázi - předprodejní marketing. V rámci této fáze jde o zjištění zákazníkových potřeb a přání, získávání strategických informací a vyvolání potřeb a přání. Míříme na zákazníkovu mysl. Říkáme, existujeme, toto a toto umíme - zatím všeobecně. Jako nástroje v této fázi používáme reklamy (noviny, rádio, televize), telemarketing, osobní návštěvy, mailing…V této fázi jde o aktivní vyhledávání nových zákazníků a přimění zákazníka k zamyšlení (no tom něco je).

Pokud je předprodejní fáze dobře zvládnuta, je důležité zaměřit se na prodejní marketing. V této druhé fázi míříme na zákazníkovo srdce. Jde o utvrzení zákazníka o správnosti jeho rozhodnutí, o budování vzájemné důvěry a pozitivního vztahu se zákazníkem. Cílem je zákazníka přesvědčit, získat a nadchnout. Zde již jde o lidské hledisko. Jedině pomocí lidí je možné budovat vztahy. Jde o to, abychom cizí zákazníky z předprodejní fáze převedli na naše zákazníky.

Prodejem míříme na zákazníkovu peněženku. Následuje poprodejní fáze - poprodejní marketing. Zde je cílem posílení důvěry (Myslíme to s vámi dobře), získání "zákazníků na celý život". Jde o udržení stávajících zákazníků, získání zpětné vazby a ochoty vzájemné pomoci.
Pro zvýšení efektivity celého systému řízení vztahů se zákazníky dle této metodiky je důležité u každé fáze zavést zpětnou vazbu a systém průběžně kontrolovat a zdokonalovat.

==Proč tak málo lidí obchoduje? Co obchodování obnáší? Proč se bojíme odmítnutí a jak s ním pracovat?==
Strach z neúspěchu, odmítnutí je zcela přirozený, nesmí ovšem překročit zdravou míru a negativně poznamenávat vaše výkony. S neúspěchem se lidé setkávají odjakživa a je součástí veškeré lidské činnosti. Nikdo z něj pochopitelně není nadšený, ale je to moment, který nás posouvá dál – pokud k němu máme ten správný přístup. Místo toho, abychom se hned vzdávali, se totiž můžeme poučit. Zastavit se a zanalyzovat, co jsme udělali špatně a jakou cestu zvolit příště, abychom dosáhli úspěchu.

Panický strach z něj mít nemusíme, přesto je fakt, že se s neúspěchem nejspíš čas od času setkáme. Jak tuto zkušenost zúročit pro další obchody? Především je důležité nesložit se a jít dál. „Znám spousty obchodníků, kteří se bili do prsou, co už mají za sebou a co všechno dokázali. A pak ,bum‘, přišel první neúspěch a oni to vzdali,“ vzpomíná Irena Vrbová. Jak to tedy zvládnout? Řešení je – jak už to často bývá – v naší hlavě. Reakcí na neúspěšný obchod totiž nesmí být výmluvy na příliš drahý produkt, nechápavé klienty atp.
;Myšlenky, které by nás v takové situaci měly napadnout a podle kterých bychom měli jednat, jsou následující:
*Někde dělám chybu, musím ji najít.
*Musím si každou schůzku analyzovat, dokud se stav nezmění.
*Poprosím šéfa, aby se mnou jel na schůzky a podíval se, kde chyba může být.
*Musím to dokázat, nic jiného není!

Jde tedy o to, se z neúspěchu poučit a věřit, že příště to zvládnu lépe! A hlavně nenechat strach z dalšího možného nezdaru ochromit naši chuť a odvahu pustit se do nového obchodu. Protože jak říká anglické přísloví, příležitost dvakrát nečeká.

;5 kroků jak se zbavit strachu:
*Přestaňte přemýšlet o tom, jestli to zvládnete. Začněte přemýšlet nad tím, jak to zvládnete.
*Vytvořte si plán, jak se co nejrychleji seznámíte s nejprodávanějšími produkty.
*Projděte databázi a poznejte své zákazníky. Seznamte se s nimi. S těmi největšími se osobně sejděte a ty s nízkými obraty alespoň obvolejte telefonem.
*Udělejte si plán vaší práce, do kterého zahrnete nejen prodej a péči o stávající zákazníky. Důležitá je i akvizice (získávání nových zákazníků) do které se vrhněte, jakmile se seznámíte s produkty/službami a stávajícími zákazníky.
*To nejdůležitější na konec. Přestaňte věci odkládat a začněte je dělat. Čím dřív vyrazíte mezi zákazníky, tím rychleji se zbavíte strachu z odmítnutí.

==Základní schéma obchodního procesu a jak jej přizpůsobit potřebám našeho produktu?==
Jaké jsou jednotlivé postupy, kterých byste se měli držet?

;Teplý snowball
*Rekrutace prostřednictvím osobních kontaktů s jednoduchým vysvětlením toho, proč je oslovujeme a žádáme o laskavost
*Osobní kontakty doporučí další (jejich osobní) kontakty
*S relevantními kontakty si sjednáváme schůzky, případně dostáváme další kontakty „snowballem“
*Tímto způsobem získáváme sice jen málo kontaktů, ale vysoce relevantních a ochotných hledat další s námi
*Oproti tomu rekrutace formou emailů “nastudeno“ má velmi malou naději na úspěch

==Nehledejte zákazníka. Najděte klienta!==
Ještě než představíte svůj produkt klientovi, měli byste mít jasno, komu ho chcete prodávat, na co především klienty / zákazníky nalákáte, a jak zareagují, až podobné řešení představí také vaše konkurence. Nejenom při expanzi do zahraničí, ale i při nabízení služeb či výrobků na domácím trhu pomůže firmám na cestě k úspěchu promyšlená strategie. Její součástí by mělo být definování cílové skupiny zákazníků. Kromě toho je důležité, aby si firma přesně pojmenovala výhody své nabídky. V marketingu se pro to používá anglický výraz „value proposition“, který se do češtiny překládá jako „hodnotová nabídka“. Ta shrnuje, jaký produkt firma přináší a proč by měl zákazník chtít právě její produkt.

Hodnotová nabídka znamená vědět, kdo je cílová skupina, na kterou se zaměřujete, co je problém, který se snažíte vyřešit, jaký benefit přinášíte a proč by si měl zákazník koupit zrovna to vaše řešení a ne konkurenční.

==Nejlepší způsoby oslovení? Co zabírá a co ne? Jak a kdy komunikovat?==
Stále vyšší důraz se v oblasti B2B marketingu klade na reference a doporučení. Celkem 62 % firem používá reference pro své aktivity zákaznického marketingu. Současně se jedná o nejvýše hodnocenou taktiku mezi používanými možnostmi v zákaznickém marketingu.

;Mechanismy, které jsou důležité při marketingu B2B i B2C:
*connect before you sell
*consumer shoes
*try and buy
*jobs to be done
*cocreation
*case studies
*sítě a weby

;Konceptualizace idejí:
*Insight
*emoční a racionální benefit
*RTBs

==Odkazy==
;Navštivte
https://www.vtpup.cz/komercializace

Investment pitch

2023-03-04T18:00:36Z

Suchomep:

Investment pitch je způsob, jakým můžete prodat svůj talent, produkt nebo službu. Jde o to, abyste co nejlépe a nejstručněji vystihli vaši hodnotu. Pitch je tedy technika prodeje, v rámci níž byste měli během několika vteřin až minut přesvědčit téměř kohokoliv (investora, budoucího kolegu, známého, zákazníka apod.) o vašem produktu či službě. Pitch se pak může promítnout do všech marketingových materiálů, včetně online materiálů.
==Základní typy==
*Prezentace – trvá maximálně 10 min
*Elevator pitch – trvá maxilmálně minutuOslovovací email
*Připravené odpovědi na otázky, na které se budou investoři ptát

==10 základních vlastností dobře fungujícího pitche==
#Kdo jsi a proč tu jsi?
#Uveďte své obecenstvo krátce do kontextu.
#Produkt
#:Jednoduše popište, jak váš produkt funguje. Uveďte příklady.
#Výhody
#:Co dělá vaše řešení výjimečným. Jakými disponujete výhodami oproti konkurenci.
#Tým
#:Popište tým, se kterým na společné myšlence pracujete. Nezapomeňte vybrat pouze ty osoby, které jsou pro projekt důležité a které mohou obecenstvo zaujmout.
#Trh
#:Uveďte nebo alespoň odhadněte vaši pozici na trhu.
#Business model
#:Stručně popište, jak má produkt vydělávat peníze.
#Problém
#:Výstižně popište, co je váš problém, se kterým potřebujete momentálně pomoci.
#Řešení
#:Popište, jak hodláte problém vyřešit.
#Kontakt
#:Předejte na sebe kontakt, aby vás mohli snadno kontaktovat.

==Tipy==
*poutavý příběh vždy zaujme
*první 2-3 minuty jsou nejdůležitější
*komunikujte se zápalem
*mluvte jednoduše, příběh by měl pochopit kdokoli
*buďte struční

==Odkazy==
;Navštivte
https://www.vtpup.cz/spin-off

Duševní vlastnictví

2023-03-04T17:59:42Z

Suchomep:

Oblast duševního vlastnictví lze pro jednoduchost rozdělit do dvou základních kategorií, a to na práva autorská a práva průmyslová. V případě průmyslových práv je v některých případech do určité míry zachováno i právo autorské. Zatímco v běžném životě se častěji setkáváme s autorskými právy, ať už ve formě autorských děl nebo počítačových programů, pro účely komercializace a z pohledu vysokých škol, univerzit, výzkumných institucí a v neposlední řadě i množství soukromých podniků jsou podstatně zajímavější užitné vzory a především patenty. Na pomezí mezi výše zmíněnými póly pak stojí ochranné známky a průmyslové vzory. Dále mohou být předmětem duševního vlastnictví zlepšovací návrhy, know-how a obchodní tajemství, označení původu výrobku, topografie polovodičových výrobků, odrůdy rostlin, plemena zvířat atd. Tyto však nejsou v univerzitním prostředí tak časté.

== Ochranné známky ==
Ochranná známka představuje nástroj, který má především rozlišovací funkci. Používá se nejčastěji z důvodu rozlišení stejných nebo podobných výrobků, které jsou vyráběny, distribuovány či dodávány různými subjekty. Tím, že ochranné známky umožňují spotřebitelům orientovat se mezi jednotlivými výrobky, představují významný marketingový nástroj, který je nedílnou součástí reklamy. Jako ochrannou známku lze zapsat jakékoliv označení, které je možné graficky znázornit (Úřad průmyslového vlastnictví 2016a). To platí zejména pro slova, písmena, číslice, barvy, kresby, tvary apod. V určitých případech lze jako ochranné známky zapsat i méně obvyklé zvuky nebo dokonce vůně a chutě (dle rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 1999 ve věci R 156/1998-2, s. 4.). Platnost ochranné známky je 10 let a lze ji neomezeně prodlužovat vždy o dalších 10 let. V případě vysokých škol a univerzit se nejčastěji používají ochranné známky na názvy, které samy o sobě přirozeně nesou dobré jméno. Umístěním ochranné známky na produkt či výrobek lze deklarovat jeho kvalitu a tímto dobrým jménem se za něj u zákazníků zaručit.

;Problematiku ochranných známek upravují především 3 právní normy

* zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

== Průmyslové vzory ==

Průmyslovým vzorem je myšlen vzhled výrobku, který se vyznačuje především liniemi, obrysy, tvary, strukturou, případně materiálem samotným. Aby mohl být průmyslový vzor zapsán, je nutné, aby byl nový a aby měl individuální povahu. V případě ochrany průmyslovým vzorem se tedy neřeší technická podstata výrobku, ale jeho design. Z toho přirozeně vyplývá skutečnost, že průmyslovým vzorem lze chránit pouze výrobky, které jsou viditelné, tedy jeho součástky, a to pouze v případě, že zůstávají i po začlenění do složeného výrobku při běžném používání viditelné. Ochrana průmyslového vzoru trvá 5 let od přiznaného data podání přihlášky. Ochranu může vlastník prodloužit vždy o 5 let až na celkovou dobu 25 let od podání přihlášky (Úřad průmyslového vlastnictví 2016b). V univerzitním prostředí nedochází k ochraně průmyslovým vzorem příliš často, přirozeně s výjimkou uměleckých a kreativních oborů. V určitých případech však může docházet i k přihlašování průmyslových vzorů jinak zaměřenými vysokými školami, většinou technického rázu, kde dochází k vývoji nových součástek, přístrojů, nástrojů apod. Obzvláště v případě, kdy chce daná výzkumná organizace výrobek sama produkovat a vyrábět. Příkladem je průmyslový vzor Stojánek na zkumavky pro magnetickou separaci (číslo zápisu 36681).

;Problematiku průmyslových vzorů upravují především 4 právní normy
* zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

== Technická řešení ==

Technická řešení představují velmi důležitou kategorii duševního vlastnictví. K ochraně technických řešení jsou vyčleněny dva druhy právní ochrany. Jedná se o patenty a užitné vzory. Ty se liší především v délce ochrany a rychlosti řízení, finančních nákladech potřebných na získání a udržování ochrany, postavení majitele v případě napadení apod. Zjednodušeně se dá říci, že patent představuje ve srovnání s užitným vzorem vyšší stupeň ochrany technického řešení. V celosvětovém měřítku navíc není přístup k užitným vzorům tak jednotný, jako je tomu v případě patentů (někde se ani užitné vzory neudělují). I z tohoto důvodu je tedy třeba dobře zvážit, zda chránit technické řešení cestou užitného vzoru nebo raději patentu (Úřad průmyslového vlastnictví 2016c).

Pro vysoké školy, univerzity a vědeckovýzkumné instituce má získávání a udržování patentů a užitných vzorů několik základních aspektů. Primárně se přirozeně jedná o právní ochranu výsledků uskutečňovaných výzkumných aktivit, které mohou být tzv. transferovány. Určitým způsobem může být tedy umožněno užívání práv spojených s chráněným technickým řešením. To je přímo spojeno s poplatky za toto využívání a pro majitele práv to představuje finanční profit. S financemi je, resp. byl, úzce spjatý i druhý aspekt přihlašování patentů a užitných vzorů a tím byla metodika hodnocení vědy prostřednictvím tzv. RIV (rejstřík informací o výsledcích). Tato metodika, která je stále z části používána, převádí jednotlivé výsledky, jako jsou patenty, užitné vzory apod. na body, které jsou následně finančně ohodnoceny. Nová Metodika 2017+, která je postupně zaváděna, již k hodnocení a tím pádem i financování vysokých škol přistupuje odlišně, a tak již nebude platit přímá úměra mezi počtem výsledků a finančními prostředky. V neposlední řadě je počet užitných vzorů, a především udělených patentů, marketingovým nástrojem, kterým vysoké školy a univerzity demonstrují své vědecké zázemí. To může být velmi důležitým faktorem nejen při náboru nových studentů a zaměstnanců, ale také v případě jednání s komerčními partnery, kdy může být výhodné akcentovat kvalitu instituce jako celku.

===Patent===
Patent představuje právní ochranu technického řešení, která je poskytována na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Všechny tyto podmínky – vynález, novost, výsledek vynálezecká výše a průmyslová využitelnost – musí být splněny současně. Za vynálezy se pak nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, nebo podávání informací. Tato podmínka platí v případě, že se týká přímo předmětu jako takového. Díky tomu lze v určitých specifických případech patentovat např. i software. Kromě toho nelze patentem chránit způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle, které nejsou dle zákona považovány za průmyslově využitelné. Patent platí až 20 let od data podání přihlášky a je prodlužován vždy v jednoletých intervalech zaplacením udržovacího poplatku v příslušné výši.

===Užitný vzor===
Užitný vzor představuje oproti patentu nižší ochranu technického řešení. Lze ho získat na takové technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení pro účely užitných vzorů se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, nebo pouhé uvedení informace. Dále nelze užitnými vzory chránit technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky, odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické reproduktivní materiály a v neposlední řadě způsoby výroby nebo pracovní činnosti (na rozdíl od způsobových patentů). Na rozdíl od patentů Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá kritéria novosti a tvůrčí úrovně a zapisuje užitný vzor do rejstříku na základě tzv. registračního principu. Díky tomu je udělení užitného vzoru v porovnání s patentem až několikanásobně kratší. Z důvodu absence průzkumu novosti daného technického řešení však nepředstavuje užitný vzor tak sofistikovanou ochranu jako patent a postavení majitele užitného vzoru může být snáze napadeno majiteli starších práv. Užitný vzor se v České republice uděluje na 4 roky ode dne podání přihlášky a jeho platnost lze po zaplacení příslušných poplatků 2× prodloužit o 3 roky. Celková délka ochrany tedy může být až 10 let.

;Ochranu patentem nebo užitným vzorem, řízení o přihláškách, udržovacích poplatcích apod. upravuje především 6 právních norem
* zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění,
* zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů,
* vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.,
* zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích v platném znění,
* zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin.

==Odkazy==
;Použité zdroje
#Suchomel, P. (2018). Stanovení výše licenčních poplatků vybraných technologií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví.
#Ochranné známky a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Průmyslové vzory a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Technická řešení a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.

;Navštivte
https://www.vtpup.cz/ochrana-dusevniho-vlastnictvi

Analýza stavu techniky

2023-03-04T17:59:28Z

Suchomep:

==Placené vs. free databáze==
*Placené
**Plusy: Vyhledávání fulltext a v nárocích, neomezená délka dotazu, další funkce (landscape), překlady, analýzy, propojené informace, odhady cen vybraných patentů, automatický mailing, právní stav dokumentů
**Mínusy: cca 150 tis. Kč ročně (ekvivalent 4 měsíců full-time práce experta), omezené přístupy, nutnost zvyknout si na určité pracovní postupy
*Free
**Plusy: zadarmo, stejné množství patentů, obdobné vyhledávácí nástroje, patentové rodiny
**Mínusy: Nemohu vyhledávat full-text, v nárocích, omezená délka vyhledávacího dotazu, omezené možnosti kombinace polí

==Druhy rešerší==
{| class="wikitable"
|rowspan="2"|
|colspan="3"|Rešerše na:
|-
|stav techniky
|novost (patentovatelnost)
|průmyslověprávní nezávadnosti (patentová čistota)
|-
|Pro co
|
*při určování úrovně určitého oboru
*řešení vědeckovýzkumných úkolů
*hledání nových výrobních programů
*při nákupu licencí, know-how
|Zjišťuje se, zda určitý vynález byl nebo nebyl součástí světového stavu techniky před datem priority vynálezu (posuzuje se způsobilost přihlášeného řešení k ochraně z hlediska stavu techniky, hledají se analogická řešení)
|zamezit vzniku kolizí při exportu, nákupu a prodeji licencí, zavádění nových výrob a technologií
|-
|Jak zpět
|5 let
|co nejvíce
|20 (25) let
|-
|Lokalita
|svět
|svět
|konkrétní země
|-
|Prameny
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory, věstníky, databáze, knižní a časopisecká literatura, diplomové a dizertační práce, firemní literatura, přednášky a prezentace
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory, věstníky, databáze, knižní a časopisecká literatura, diplomové a dizertační práce, firemní literatura, přednášky a prezentace
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory
|}

==Proč dělat rešerši==
*Na začátku projektu (stav techniky, novost)
**Nechci zkoumat vyzkoumané
**Chci se dozvědět víc, než je ve vědecké literatuře
**Potřebuji rešerši pro přihlášku
*V průběhu projektu (stav techniky, novost)
**Chci vědět co je nového v oblasti
**Chci si zajistit RIV body (dnes z platného patentu)
**Chci odpovídajícím způsobem chránit výstup
*Na konci projektu (p-p nezávadnost)
**Chci licencovat (!!! Na licence patentů typu „způsob“ !!!)
**Chci uvádět na trh (!!!)

==Kde dělat rešerše, nebo hledat patenty==
*Espacenet https://worldwide.espacenet.com/
**90 mil. dokumentů
**Jednoduché rozhraní
**Exporty
**Angličtina
*Úřad průmyslového vlastnictví http://www.upv.cz/cs.html
**Patenty platné v ČR
**Čeština
*Patentscope (WIPO) https://patentscope.wipo.int/search/en/search.jsf
**Hledání dle chemických struktur (po registraci zdarma)

Hlavní problémy rešerší je obrovské množství vynálezů (110+ mil. patentů), které jsou ve více než 150ti jazycích. Velice široká je i oblast techniky a proto vyhledávání záleží na kvalitě práce patentových referentů na jednotlivých úřadech a správném zatřídění, na původcích a zvolení správného názvu a dobrého popisu v abstraktu a dále také na překladech patentů.

==Vyhledávání stavu techniky v Espacenet==
V Espacenetu existuje několik možností vyhledávaní. První je Smart search. Je to v podstatě jen jedna kolonka, možno zadat cokoli, avšak téměř zcela nespecificky.
;Příklady:
*Jan Novák
*Hammer a hammer (záleží na velkém písmenu)
*C18

Vyhledávaní je možné zlepšit použitím '''logických operátorů''':
*Logické operátory
**AND – A AND B
**OR – A OR B
**NOT - A NOT B

Defaultně je nastaveno „AND“, tedy pokud neuvedete operátor espacenet počítá s tím, že jste zadali „AND“. Je třeba aby operátory byly psané jako and nebo '''AND ne And''', který espacenet bere jako vyhledávané heslo nikoli operátor. Doporučujeme psát vždy, aby nedošlo k nejistotě.

Pokročilejší vyhledávání se jmenuje '''Advanced search'''. I zde fungují logické operátory. Navíc je možné vyhledávat v polích Title, Title or abstract, Publication number, Application number, Priority number, Publication date, Applicant(s), Inventor(s), CPC a IPC. V textových polích navíc fungují '''proximitní operátory''':
*prox/unit=paragraph … slova oddělené tímto operátorem musí být v jednom odstavci
*prox/unit=sentence … slova oddělené tímto operátorem musí být v jedné větě
*prox/distance<n … slova oddělené tímto operátorem musí být vzdálené maximálně n slov

Je možno použít i zástupné symboly:

* *… řetězec libovolné délky
* ? … žádný, nebo jeden znak
* # … právě jeden znak

;Příklady vyhledávání:
* „Hair and shaving“ vs. „Hair? and shaving“ vs „Hairs and shaving“
* „Bear AND trap“ vs „Be#r AND trap“
* „Hairs and shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/unit=paragraph shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/unit=sentence shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/distance<3 shaving“ v Title and abstract
* “pardubice and (univer*)” as the applicant
* „Hair? and shaving“ and A61 as CPC

Nalezené patenty je možné do MS Excel, postupem, kdy označíte, které chcete exportovat a klikněte na „export xls“, nebo můžete exportovat čelní strany patentů (abstrakty a obrázky) do formátu *.pdf, kde je třeba nejprve označit, které chcete a dále kliknout na Download covers

==Rešeršní strategie==
[[Soubor:Resersni strategie.png|thumb|Rešeršní strategie]]
Cílem správné rešerše je vyhledat několik vysoce relevantních dotazů. To je velice obtížné v daném obrovském množství patentových dokumentů. Proto je třeba vyhledávat efektivně. V praxi se osvědčil především následující způsob vyhledávání. Vyplňte tabulku s klíčovýma slovy, viz níže a dále ke každému klíčovému slovu nalezněte CPC či IPC kód. Následně hledejte kombinace klíčových slov a z jednoho sloupce a kódy z ostatních sloupců. Tím vyhledáte pro vhodně zvolené klíčové slova většinou cca desítku patentů. Následně všechna vyhledávání spojte do jedné skupiny a získáte cca 20 dokumentů, které je třeba projít a hodnotit nezávislé patentové nároky u platných patentů a všechny patentové nároky u přihlášek v souvislost se zásahy do oblasti, kterou popisuje vámi požadované řešení.

==Odkazy==
;Navštivte
https://www.vtpup.cz/ochrana-dusevniho-vlastnictvi

Analýza trhu

2023-03-04T17:59:15Z

Suchomep:

Analýza trhu je úvodní a orientační proces před zahájením komercializace, ale je vhodná také před započetím VaV aktivit jako takových. Jejím cílem je především zhodnotit tržní potenciál, existenci podobných řešení na trhu a možnosti průmyslově právní ochrany řešení. Cílem rešerše je vytvořit informační základ a poskytnou zpětnou vazbu ohledně technologie/produktu. Analýza trhu umožňuje efektivnější směrování VaV projektu, proof-of-projekt nebo komercializace produktů. Tato analýza by měla být zaměřena především na rizika projektu, tak aby bylo možné na ně včas reagovat, případně je zcela či částečně eliminovat.

; Při analýze trhu se stanovují především následující parametry
* cílová skupina (kdo koupí, koncový klient, výrobce, distribuce)
* existence podobných řešení na trhu (existuje, proč neexistuje?)
* přínos nového řešení oproti současnému stavu (proč investovat do nasazení nového)
* potenciál uplatnění řešení (existence poptávky, zákazníků, řešení existujícího problému)
* struktura trhu (jeho velikost, rozmístění, časové rozložení)
* možnost ochrany (know-how, patent, atd.)
* specifické požadavky na produkt (co a jak by měl vypadat produkt, aby byl zajímavý pro kupce)
* návrh vhodné komerční strategie (start-up, spin-off, licence, atd.)

===Sběr dat a informací===
Jedná se o první krok při analýze trhu. Data rozlišujeme na primární a sekundární podle toho odkud je získáme.
* primární data – data, která pochází z prvotního zdroje
* sekundární data – data, která předtím shromáždil a publikoval již někdo jiný

K '''primárním datům''' se řadí především informace od specializovaných firem, panelové výzkumy nebo data získané na objednávku. Tyto data nejsou volně dostupná a jsou zpoplatněny.
Levnější a rychlejší zdroje dat jsou '''sekundární''': od statistických úřadů, z ministerstev, z publikací (tisk, knihovny, statistické ročenky), od oborových sdružení a asociací nebo z internetu.
Data můžeme také rozdělit na:
* Interní informace – informace, které lze získat uvnitř podniku
* Externí informace – informace, které lze získat z okolí podniku

===Cílová skupina===
Cílem je stanovit potenciálního kupce. Je přitom důležité se dívat na produkt z více hledisek a úhlu pohledu. Pro VaV výstupy může někdy být i více finálních skupin:
* koncový klient (finální uživatel produktu)
* prodejce (majitel obchodu nebo sítě obchodů)
* distributor (dodávající do prodejní sítě)
* výrobce
* licenční partner (který může být výrobcem nebo si výrobu zajistí u někoho jiného)

Velmi často se stává, že cílová skupina zahrnuje více uvedených položek. Vhodné je proto stanovit si tzv. Value chain proposition, který zahrnuje celou cestu od myšlenky po koncového uživatele.

Podle cílové skupiny se také volí Technology readiness level (TRL 1-10, 2-4 má nejčastěji vědecký výstup), tedy stanovení připravenosti technologie pro trh. Pro koncového uživatele potřebujeme maximální úroveň (10) pro distributora je vhodná také 10, ale bude nutné zapracovat nějaké dílčí změny (obal, loga, povolení, atd.). Pro výrobu stupeň 10 je zcela nevhodný (doporučený je 8-9), protože stávající výrobní technologie může být neslučitelná s produktem.

===Existence podobných řešení na trhu===
Podobná řešení na trhu stanovují limity našeho řešení a jeho silné a slabé stránky. Ukazují nám také na konkurenci, případně na partnery. Vstupy z této části analýzy jsou vždy zahrnuty do SWOT analýzy a slouží pro stanovení cenotvorby případně jako podklad licenčního jednání.

===Přínos nového řešení oproti současnému stavu===
Také součást SWOT analýzy. Ukazuje potenciálnímu zákazníkovi proč si koupit právě náš produkt a jakou přidanou hodnotu získá.

===Potenciál uplatnění řešení===
Výstupy VaV jsou velmi často velmi inovativní a trh pro ně se musí nejprve vytvořit (push model). V tomto případě potenciál uplatnění nemusí být ihned zřejmý a je dobré zacílení produktu konzultovat s odběrateli (koncoví klienti, výrobci, atd.). Pro VaV výstupy které trh požaduje (pull model) je situace jednodušší, protože řeší reálné požadavky. Jsou zde známy jak problémy k řešení, tak zákazníci a poptávka je víceméně jasná a je limitovaná pouze její cenou.

===Struktura trhu===
Struktura trhu je velmi důležitý parametr při rozhodování zda investovat do VaV určeného pro trh. Sledujeme především jeho:
* Velikost (počet klientů na 100, 1000, 100000 obyvatel)
* Rozmístění (město, kraj, ČR, EU, svět)
* Časové rozložení (pondělí, březen, podzim, ráno,…)

'''Velikost trhu''' stanovujeme několika způsoby. Například určením počtu klientů na vzorek populace 1:10, 1:100, 1:10000000. Dalším možností je vyjmenování potenciálních licenčních partnerů (jednotky, maximálně desítky potencionálních zájemců). Tyto můžeme vyhledat například ve volně přístupných patentových databázích UPV, WIPO nebo placených zdrojích (PatentBase, ..). V případě velmi malého vzorku možných zájemců (počet koncových uživatelů může být velký, od každý až po …), tj. potencionálních výrobců je vhodné je kontaktovat ihned na začátku a v případě nezájmu ukončit podporu danému řešení. Někdy mají zákazníci specifické potřeby než se rozhodnou a pak je zde velmi žádoucí fáze Proof-of-concept případně možnost založení spin-off firmy pro dotažená nápadu do vyššího stupně TRL.

'''Plošné rozložení''' určuje především náklady na distribuci a marketingové aktivity spojené s produktem, spoluurčují také velmi často potencionální velikost trhu a kupní sílu. Možnosti určení jsou například: město, kraj, ČR, EU, svět, pobřeží atd.
Plošné určení nám také definuje komunikační kanály k potencionálním zákazníkům.

'''Časové rozložení tržního prostředí''', stejně jako plošné rozložení a velikost trhu, rozhoduje o nákladech na distribuci a marketingové aktivity spojené s produktem. Stanovení rozložení na: ráno, pondělí, měsíc, rok, jaro, léto, festival, atd. nám určuje, kdy nám bude produkt generovat případné zisky (finanční nebo jiné) a rozhoduje o ceně produktu.

==Odkazy==
;Navštivte
https://www.vtpup.cz/komercializace

Oceňování technologií a nehmotného investičního majetku

2023-03-04T17:59:05Z

Suchomep:

Hodnota technologie je relativní (podobně jako u jiných typů majetku) – subjektivní z pohledu prodávajícího a z pohledu zájemce, nebo nějakým způsobem objektivizovaná hodnota. Při stanovování hodnoty hrají roli faktory jako existence trhu, pohled prodávajícího, pohled kupujícího, časová omezení, tíseň účastníků, marketing atd. Důvody pro ocenění technologie mohou být různé - negociace s komerčním partnerem, aktivace majetku v účetnictví, likvidace/prodej, zadlužitelnost, daňové důvody a jiné.

;Metody výpočtu hodnoty mohou být různé
# Srovnávací
#* metoda násobitelů
# Nákladové:
#* Náklady reprodukční
#* Náklady nahrazení
# Výnosové
#* Licenční analogie
#* Čistá současná hodnota
#* Vyhlášková metoda
#* Podíl na zisku
#* Metody prémie
#* Nadměrné zisky
#* Reálné opce

==Odkazy==
;Navštivte
https://www.vtpup.cz/komercializace

Hodnocení přínosu technologií a tržních příležitostí

2023-03-04T17:58:56Z

Suchomep:

Hodnocení přínosu technologie a odhad tržních příležitostí má za cíl poskytnout data pro plánování a budoucí proces komercializace dané technologie a rozhodnout i o potenciálních aplikacích, do kterých je možné danou technologii nabízet.
==Zdroje dat pro hodnocení přínosu a tržních příležitostí==
Základem pro hodnocení je popis technologie dodaný vědeckými týmy. Tento popis by měl být již základně strukturovaný a dotýkat se všech oblastí, které jsou pro určení tržního potenciálu relevantní. Příkladem může být přihláška Proof of Concept projektů, která je k dispozici na stránkách VTP UP. V praxi je vhodné získat informace z osmi oblastí:
# Tým
# Technologie (oblast, trendy)
# Právní ochrana
# Publikační činnost
# Dosavadní financování
# Zájemci o technologii
# Další vývoj technologie
# Trh a vstup na trh

;Dále je vhodné získat nezávislé a nevědecké informace z trhu. Pro to je možné použít různé zdroje dat. Zdroje dat můžeme rozdělit do několika skupin:
* Market/odvětvové analýzy. Ty vydává velké množství subjektů a většinou jsou alespoň jejich abstrakty k dispozici zdarma. Existují i market databáze, které poskytují data a také hotové analýzy (např. MarketLine). Je možné čerpat ze zdrojů velkých poradenských firem, jako jsou PricewaterhouseCoopers ( např. https://www.pwc.com/cz/cs/odvetvove-specializace.html), KPMG, Deloitte a Ernst & Young. Nejlepší je použít vyhledávání Google a zadat hledané heslo a spojení „market analysis“.
* Patentové databáze, kde je možné z počtu podávaných patentových přihlášek identifikovat investice do daného segmentu a také vytipovat hráče v dané oblasti aktivní, kterým je možné nabídnout licenci.
* Marketingové průzkumy, které jsou prováděny případ od případu pro danou technologii.
* Odborná literatura, především z pohledu znalosti očekávaných konkurenčních výsledků v dané oblasti
* Specializované legislativní databáze – například databáze klinických studií, databáze schválených GMO plodin apod.

==Další kroky pro hodnocení==
[[Soubor:Valley of death.png|thumb|Valley of death]]
[[Soubor:Value proposition framework.png|thumb|Value proposition framework]]

Je třeba si uvědomit, že naplnění každé tržní příležitosti je spojeno s překonáním výzev spojených se vstupem daného řešení na trh. Tyto výzvy jsou demonstrovány křivkou, pro kterou se vžilo označení „údolí smrti v technologickém transferu“.

'''Prvním kritériem''' pro hodnocení příležitosti je především to, kde se na křivce nacházíme, neboť to popisuje kolik zdrojů (lidé, materiál, peníze) bude třeba pro úspěšný vstup na trh vynaložit a také určuje riziko toho, že se cestou na trh ukáže, že technologie nesplňuje očekávání zákazníků a její potenciál je příliš nízký. V praxi vhodné dělit do skupin výzkum, vývoj, výroba a uvádění na trh a produkt na trhu. Jednotlivé stupně je možné popisovat mnohými kritérii, například TRL (technology readiness level). '''Dalším kritériem''' by měla být analýza zákazníků a Value Proposition Framework, tedy toho, zda koncoví zákazníci mají o daný produkt vůbec zájem a také složitosti cesty produktu k nim. Zde je třeba udělat marketingový průzkum, řízené rozhovory se zákazníky a pochopit jakou cestou je možné produkt k zákazníkům dostat, přičemž platí, že čím složitější cesta, tím je více stran, které musí být ovlivněny a tím je vyšší riziko neúspěchu komercializace. Value proposition Framework, která je již příliš složitá pro komercializaci produktu je zobrazena na obrázku níže. U koncových zákazníků hodnotíme, zda existuje problém, který náš produkt řeší a potvrzujeme tak, že existuje trh.

Dalším hodnoceným kritériem by měl být produkt sám o sobě. Tedy především to, zda zákazníci jsou schopni akceptovat řešení jejich problému, které jim přináší náš produkt a také to, zda jsou za produkt schopni zaplatit očekávanou cenu/nějakou cenu.
Následně by měl být výsledek těchto analýz konzultován s týmem, což přispívá jak vztahům, tak i správné interpretaci výsledků analýz.

Způsob práce s daty je individuální od slovního hodnocení až po numerické modely. Pokud je třeba jednotlivé modely mezi sebou porovnávat, je vhodné vytvořit standardizovanou metodiku. Jejím příkladem může být numerický model, který využívá VTP UP pro hodnocení přihlášek Proof of Concept projektů, kde jsou k řešení vybrány ty projekty, které mají největší market potenciál. V hodnocení na základě přihlášky a rešerše odpovídají dva hodnotitelé na sérii otázek, které se týkají osmi dříve zmíněných oblastí a bodují od jedné do desíti kvalitu výstupu v hodnocené oblasti. Následně algoritmus zhodnocující kvalitu a rizika u každé oblasti vypočte celkové hodnocení a výsledek graficky znázorní.

==Odkazy==
;Navštivte
https://www.vtpup.cz/komercializace

Tvorba business plánů

2023-03-04T17:58:46Z

Suchomep:

Tvorba business plánu je klíčovou částí každého záměru. Tento plán a jeho příprava slouží k předběžné analýze životaschopnosti každého podnikatelského nápadu ještě před založením firmy. Pro jeho přípravu je třeba analyzovat veškeré náklady a potenciální příjmy.

;Náklady
*Jednorázové výdaje
**Vývoj produktu/služby
**Movité a nemovité vybavení firmy
**Patentová ochrana
*Pravidelné výdaje
**Pronájem prostor pro podnikání (plus energie)
**Výroba a dodání produktu/služby
**Mzda pracovníků (plus zákonné odvody)
**Marketing
**Licenční poplatky
**Údržby majetku (odpisy)

Jak je patrné, náklady rozdělujeme na jednorázové a pravidelné. Jednorázové náklady jsou takové, které obvykle potřebujeme k nastartování podnikatelského záměru. Patří sem tedy například náklady na vývoj produktu, nebo na patentovou ochranu. Důležitým jednorázovým nákladem je také vybavení firmy, například kancelářský nábytek, nebo výrobní stroje. Návratnost počátečních jednorázových výdajů je obvykle rozložena do delšího období.

Pravidelné výdaje jsou takové, které se pravidelně opakují, což je například pronájem prostor, nebo náklady na výrobu a dodání produktu. Tento typ výdajů se pokrývá okamžitě, prodejem produktu/služby. Je důležité si uvědomovat, že některé výdaje jsou spojeny pouze s prodejem (výroba produktu), ale jiné jsou stálé, bez ohledu na to, zda se produkt prodává, či nikoliv (například pronájem).

;Příjmy
*Prodej produktu, nebo služby

Zatímco výdajová část je obvykle složena z mnoha položek, příjmová část je vždy téměř výhradně založena na příjmu z prodeje produktu, nebo služby. Mohou zde být i jiné příjmy, jako například sub licence, ale tyto nejsou obvyklé.

;Business plán
Samotný business plán dává do souvislosti příjmy a výdaje. Ukazuje, zda je firma schopna pokrýt své výdaje pomocí svých příjmů a je tedy soběstačná a životaschopná. V případě, že business plán ukáže, že firma není schopná fungovat, je třeba se vrátit na začátek a přepracovat jej. Například je možno zvážit plán růstu firmy postupnými kroky. Dobře sestavený business plán pomáhá významně minimalizovat rizika, která mohou v budoucnu přijít a ohrozit celý záměr.

==Odkazy==
;Navštivte
https://www.vtpup.cz/komercializace

Ekonomika spin-off firem

2023-03-04T17:58:25Z

Suchomep:

Finanční řízení a ekonomika spin-off firmy je v podstatě stejná jako u ostatních firem. Finanční řízení a ekonomika organizací zahrnuje komplexní řízení finančních zdrojů od získávání kapitálu a dalších forem finančních zdrojů, přes jejich distribuci až po nakládání s volnými finančními zdroji.
;Finanční řízení podniku zahrnuje několik různých skupin procesů:
*Finanční plánování
*Získávání finančních zdrojů (financování)
*Rozpočtování
*Finanční analýzy
*Finanční operace, účetnictví

Finanční řízení má čtyři hlavní úkoly:
*Opatřovat kapitál pro potřeby podniku a rozhodovat o jeho struktuře
*Rozhodovat o alokaci (umístění) kapitálu, nakoupit aktiva, to je investovat kapitál do hmotného, nehmotného nebo finančního majetku
*Rozhodovat o rozdělení zisku
*Zajišťovat celkovou finanční stabilitu podniku (solventnost, likviditu)

==Principy finančního řízení==
Finanční řízení je ovlivněno časovou hodnotou peněz, tj. nutností optimalizovat mezi následujícími faktory:
#Přínosem, který může být pro vlastníka reprezentován výnosem z investice, čistým ziskem, cash flow apod. Platí zásada, že je preferován větší výnos před menším, pokud jsou riziko a čas stejné.
#Rizikem, které je přítomné v rámci každého podnikání i investice. Rizikem se rozumí pravděpodobnost nezdaru, tj. že nebude dosaženo předpokládaného zhodnocení či přínosu. Platí zásada, že při stejném přínosu za stejný čas je preferováno menší riziko a že za větší riziko je požadován vyšší přínos.
#Časem, za který firma vyprodukuje příslušný přínos pro vlastníky nebo za který se investice zhodnotí. Platí zásada, že jsou preferovány peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později.

Při rozhodování tedy volíme nejoptimálnější variantu uvnitř pomyslného trojúhelníku přínos-riziko-čas, který je znázorněn na obrázku výše. V případě investic lze tři uvedené faktory doplnit o čtvrtý faktor týkající se likvidnosti investice, tj. její schopnosti přeměnit se v případě potřeby a bez významnějších ztrát na hotové peníze.

==Rizika==

;Faktory rizika
*proměnlivostí tržeb a nákladů,
*diverzifikací výroby,
*postavením firmy na trhu,
*výběrem technologie apod.

;Úrovně rizika
#Nejistota (širší pojem) je neurčitost, náhodnost podmínek či výsledku nějakých jevů,
#Riziko (užší pojem) je takový druh nejistoty, kdy je možné vyčíslit pravděpodobnost výskytu určitých (konkrétních) odchylek.

;Formy ochrany proti rizikům
*diversifikace investic,
*diversifikace výroby,
*diversifikace trhů,
*přesun rizika,
*tvorba rezervních fondů

==Řízení provozní výkonnosti==
V rámci řízení provozní výkonnosti firmy se manažer musí zaměřit na 3 základní aktivity:
#zajištění zakázek a zvyšování výnosů a tržeb prostřednictvím správné strategie, zaměřením na zákazníka, marketingovými akcemi i obchodní denní rutinou,
#zabezpečení dostatečné a optimální hotovosti (cash flow) prostřednictvím plánování příjmů a výdajů i efektivním vymáháním pohledávek,
#optimalizaci a snižování nákladů prostřednictvím rozpočtování a sledováním odchylek.

Na zajištění dostatečných výnosů a tržeb je možné se dívat jako na zajištění budoucnosti firmy. V tomto případě platí, že za každou získanou korunu výnosů by měl být někdo odměněn. Rozdíl mezi plánovanými variabilními náklady a dosaženými výnosy tvoří příspěvek na krytí fixních nákladů a zisku. Dostatek finančních prostředků na pokrytí splatných závazků firmy se nazývá likvidita a je základní podmínkou současné existence podniku. Zjednodušeně lze uvést, že tržby se jejich splacením mění ve finanční prostředky, kterými firma hradí splatné náklady. Náklady vznikají na základě minulých rozhodnutí a vzniklé náklady již nelze změnit. Na jejich základě však lze optimalizovat budoucí náklady prostřednictvím rozpočtu. Zde platí zásada, že za nepřekročitelnou každé položky rozpočtovaných nákladů musí být někdo zodpovědný. Srovnáním skutečných a plánovaných nákladů lze zjistit úsporu či překročení rozpočtu.

==Příjmy==
Na '''straně příjmů''' se zaznamenává '''skutečný příjem''', a to nikoli v den, kdy byl vyfakturován, ale v den, kdy skutečně přišel na bankovní účet a jedná se tedy o '''volné a použitelné prostředky'''.
;Příklad příjmových položek
*příjmy z prodeje zboží a služeb,
*prodej (starého) zařízení podniku,
*nově poskytnutý úvěr,
*připsané úroky,
*vrácené daně,
*vložený kapitál aj.

==Výdaje==
Na stranu výdajů se píší veškeré '''náklady''', které jsou zaplaceny, a to v momentu, kdy opouštějí váš bankovní účet či pokladnu. Zapisuje se zde tedy ne to, co dlužíte, ale to, co se skutečně zaplatilo.
;Příklad příjmových položek:
*výdaje za materiál na výrobu,
*nákup zařízení podniku,
*výdaje za nakupované služby (internet, telefon, právní služby apod.),
*splátky poskytnutého úvěru,
*osobní náklady (mzdy a pojištění),
*režijní náklady (spotřební kancelářský materiál aj.),
*výdaje za propagaci,
*daně,
*výdaje za provedené opravy aj.

==Cash Flow==
[[Soubor:Cashflow.jpg|thumb|Cash Flow]]
'''Cash flow určuje úspěšnost podnikání'''. Při podnikání je cash flow důležitou veličinou, protože vypovídá o schopnosti podniku generovat zisk (pokrývat výdaje pomocí příjmů podniku). Víte ale, jaký je postup pro sestavení toku hotovosti? A jak jej účinně řídit? To vše se dozvíte, budete-li pokračovat ve čtení.
;Cash flow – tok hotovosti
Cash flow, neboli tok hotovosti, představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků. Jde o zachycení pohybu peněžních prostředků v podniku za konkrétní období.
Cash flow se sestavuje nejčastěji v rámci účetní závěrky. Jeho podoba a struktura je dána Zákonem o účetnictví a Českými účetními standardy.
;Jak vypočítat tok hotovosti
Tok hotovosti sleduje příjmy a výdaje tak, jak skutečně do firmy přicházejí a zase odcházejí. Pří sestavování cash flow je třeba sečíst stav peněz na bankovním účtu či v pokladně s příjmy a odečíst výdaje – tak získáte přehled o finančním toku za dané období

==Možnosti financování spin-off firem==
Spin-off firmy jsou náročné na financování a vyžadují v tomto ohledu i dobré sladění financování mezi mateřskou společností a spin-off firmou.24 Při zakládání spin-off firmy je třeba, brát v úvahu kapitálovou strukturu jak mateřské společnosti tak i spin-off firmy. Kapitálová struktura je často řízena daňovými dopady a stávajícím dluhem společnosti, pokud dluh existuje.
;Jedná se např. o situace kdy:
*spin-off firmě vzniká nový dluh z důvodu poskytnutého úvěru na financování odštěpení od mateřské společnosti
*spin-off firmě je poskytnut revolvingový úvěr na financování jejich budoucích potřeb likvidity
*dochází k refinancování dluhu z důvodu zmenšení mateřské společnosti
*Univerzity mohou pomoci spin-off firmám v přístupu k financím prostřednictvím přímé či nepřímé účasti. Přímá účast spočívá v tom, že univerzity přímo poskytují finanční prostředky univerzitním spin-off firmám. Nepřímá účast spočívá v propagaci univerzitních spin-off firem a vytváří obraz o těchto firmách budoucím potenciálním investorům.
*Vedle přímého financování spin-off firem vysokými školami, mateřskými společnostmi, či zaměstnanci těchto subjektů, zde existuje i možnost financování nalezením a vstupem strategického partnera do spin-off firmy. Díky strategickému partnerovi může být spin-off firma financována rizikovým kapitálem.

==Odkazy==
;Použité zdroje
#https://www.podnikatel.cz/clanky/jak-mapovat-trh-a-konkurenci/
#https://en.wikipedia.org/wiki/Technology_readiness_level
#https://is.muni.cz/th/qrek3/DIPLOMOVA_PRACE.pdf
#http://www.ipodnikatel.cz/Financni-rizeni/cash-flow-urcuje-uspesnost-podnikani.html
#https://www.strateg.cz/Financni_rizeni.htm
#https://moodle.unob.cz/mod/resource/view.php?id=27377
#https://managementmania.com/cs/ekonomika-a-finance
#http://www.miras.cz/seminarky/podnikova-ekonomika-02.php

;Navštivte
https://www.vtpup.cz/spin-off

Due diligence

2023-03-04T17:58:19Z

Suchomep:

Pojem due diligence se poprvé objevil na počátku třicátých let 20. století ve spojených státech, kde představoval obvyklou míru náležité péče, potřebnou pro zproštění odpovědnosti makléřů v obchodním styku. V dnešní době je pojem due diligence chápán především v přeneseném významu slova a to jako důkladný audit poskytující kompletní informace o společnosti. Due diligence se provádí především v případě prodeje podniku, akvizice, poskytnutí úvěru, nebo vstupu investora. I z toho důvodu se často due diligence označuje jako předinvestiční prověrka. Ve všech zmíněných případech je možné provést due diligence jak z pohledu kupujícího (častější), tak z pohledu prodávajícího (méně časté).

Proces provedení due diligence se může výrazně lišit především v závislosti na velikosti prověřované společnosti. Pom dohodě obou partnerů a podpisu NDA (non-disclosure agreement) bývají všechny relevantní dokumenty shromážděny v tzv. dataroomu. V případě malých společností, především start-upů a spin-off společností může být dataroom pouze virtuální a může ho představovat např. šanon, případně krabice s dokumenty, které jsou připravené k nahlédnutí. V případě due diligence větších společností se může jednat o reálnou místnost, kde je k dispozici veškerá dokumentace. Protože se často jedná o obchodní tajemství, je v obou případech (virtuální i reálný dataroom) velmi ostře sledováno, kdo má k dotčeným informacím přístup, jak s nimi nakládá, zda si nepořizuje kopie, apod.
==Základní typy Due diligence==
;Finanční (účetní) due diligence
Představuje základní podobu due diligence. Jedná se o komplexní finanční analýzu podniku zaměřená především na kontrolu účetnictví a finanční situace podniku. Cílem finanční due diligence je především zjistit, případně ošetřit, rizika z pohledu vedení účetnictví, úvěrů, apod.
;Daňové due diligence
Představuje rozšíření finanční due diligence o kontrolu všech daňových povinností. Cílem daňové due diligence je především zmapovat, zda společnost řádně a správně platí daně. V neposlední řadě je cílem daňové due diligence také zmapovat potenciální rizika v oblasti daňových povinností.
;Tržní due diligence
Představuje zjišťování a posuzování postavení společnosti na trhu a především zjišťování a posuzování jejího tržního potenciálu. Jedná se o velmi obtížné due diligence, k jehož provedení je třeba výrazných zkušeností, protože neexistuje jasný algoritmus, jak získat výsledek.
;Právní due diligence
Představuje analýzu a posouzení právních aspektů společnosti, především s ohledem na správnost pracovně právních vztahů, obchodních a finančních vztahů, apod. V neposlední řadě se v rámci právní due diligence posuzuje také správnost, případně rizika plynoucí z majetkoprávních vztahů vlastníků společnosti.
;Provozní due diligence
Zjišťuje a evaluuje provozní procesy společnosti. Především vede ke zjišťování efektivity provozu podniku ve vztahu k podnikatelskému záměru a obchodním plánům. Výsledkem je analýza provozu jako celku s případnými doporučeními ke zvýšení efektivity.
;Technické/technologické due diligence
Představuje analýzu stavu technologií a technologický potenciál společnosti. Zpráva o výsledku technického/technologického due diligence obsahuje kompletní seznam duševního vlastnictví včetně jeho platnosti, omezení, apod.
;Personální, manažerské due diligence
Představuje zmonitorování lidských zdrojů ve společnosti a posouzení jejich kvality (v případě posuzování managementu je možné setkat se s pojmem management assesment). Součástí personální due diligence je i odhad lidského potenciálu ve společnosti.
==Odkazy==
;Použité zdroje
#https://managementmania.com/cs/due-diligence
#https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/finance/solutions/cze-predinvesticni-proverka-due-diligence.html

;Navštivte
https://www.vtpup.cz/spin-off

Investiční minimum

2023-03-04T17:58:02Z

Suchomep:

V rané fázi projektu je možné na danou technologii/službu čerpat veřejnou podporu (např. TA ČR, ministerstva, inkubátory), ve fázi startupu/spin-offu je možné využít tzv. seed investic (business angels, vybraní investoři, strategičtí partneři, crowdfunding). Na cestě k dospívajícímu podniku pak venture kapitálové fondy, korporátní investory, private equity fondy, nebo investory, co se zaměřují na fázi růstu, expanze. Pokud se již rozhodujeme ve fázi nezávislého podniku nebo korporace, pak lze využít bankovní dluh, dluhopisy, akvizice/fúze.

==Invesniční proces==
[[Soubor:Investicni proces.png|thumb|Investiční proces]]
Nejprve je nutné učinit strategické rozhodnutí o vhodném trhu, cestě na něj a načasování vstupu. Následně je třeba připravit seznam investorů (long list) a z nich vybrat ty nejvhodnější (short list). Pro ty nejvhodnější je třeba získat kontakty v personifikované podobě – tedy osobní telefon a e-mail. K oslovení je používán dokument zvaný Teaser. Obsahem teaseru může být i očekávaná výše investice. S tímto dokumentem je následně okruh investorů osloven. Je vhodné se osloveným investorům připomenout zhruba po 10 dnech bez odpovědi. V případě zájmu ze strany investora/ů následuje schůzka či telekonference, kde se potká investor a tým start-upu. Informace na této schůzce jsou předávány bez uzavřeného NDA (smlouvy dvou stran o nesdílení informací s třetími stranami), proto je třeba pečlivě vážit, jak moc detailní informace je podána. Následuje podpis NDA a příprava dataroomu – virtuálního či reálného uložiště, kde je možné získat všechny informace o firmě (její zakládací listiny, výsledovky, strategické smlouvy, smlouvy se zákazníky, smlouvy s dodavateli, zaměstnanecké smlouvy, ošetřené duševní vlastnictví apod.). Je vhodné vést záznam o tom kdo a na co nahlížel. Na základě informací v dataroomu dává investor předběžnou nabídku. Dále se jedná o exkluzivitě a dává se čas k prověření zásadních informací. Následuje závazná nabídka a příprava smluv včetně právních a obchodních jednání, na základě kterých je připraven smluvní vztah, který je následně stvrzen podpisy obou stran. Často je tento vztah právně platný až na základě dosažení určitých milníků.

==Odkazy==
;Doporučené zdroje
#[https://www.credoventures.com/resources/Central_European_Startup_Guide.pdf Investiční cyklus pro startupy]
#[https://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners/biotech-startup-life-cycle-proteus-2008 Příklad životního cyklu BioTech startupu]

;Použité zdroje
#http://www.credoventures.com
#http://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners

;Navštivte
https://www.vtpup.cz/spin-off

Due diligence

2023-03-04T17:57:26Z

Suchomep:

Ekonomika spin-off firem

2023-03-04T17:56:53Z

Suchomep:

Tvorba business plánů

2023-03-04T17:56:05Z

Suchomep:

Hodnocení přínosu technologií a tržních příležitostí

2023-03-04T17:55:47Z

Suchomep:

Oceňování technologií a nehmotného investičního majetku

2023-03-04T17:55:24Z

Suchomep:

Analýza trhu

2023-03-04T17:54:49Z

Suchomep:

Analýza trhu

2023-03-04T17:54:26Z

Suchomep:

Analýza stavu techniky

2023-03-04T17:53:26Z

Suchomep:

Analýza stavu techniky

2023-03-04T17:49:33Z

Suchomep:

==Placené vs. free databáze==
*Placené
**Plusy: Vyhledávání fulltext a v nárocích, neomezená délka dotazu, další funkce (landscape), překlady, analýzy, propojené informace, odhady cen vybraných patentů, automatický mailing, právní stav dokumentů
**Mínusy: cca 150 tis. Kč ročně (ekvivalent 4 měsíců full-time práce experta), omezené přístupy, nutnost zvyknout si na určité pracovní postupy
*Free
**Plusy: zadarmo, stejné množství patentů, obdobné vyhledávácí nástroje, patentové rodiny
**Mínusy: Nemohu vyhledávat full-text, v nárocích, omezená délka vyhledávacího dotazu, omezené možnosti kombinace polí

==Druhy rešerší==
{| class="wikitable"
|rowspan="2"|
|colspan="3"|Rešerše na:
|-
|stav techniky
|novost (patentovatelnost)
|průmyslověprávní nezávadnosti (patentová čistota)
|-
|Pro co
|
*při určování úrovně určitého oboru
*řešení vědeckovýzkumných úkolů
*hledání nových výrobních programů
*při nákupu licencí, know-how
|Zjišťuje se, zda určitý vynález byl nebo nebyl součástí světového stavu techniky před datem priority vynálezu (posuzuje se způsobilost přihlášeného řešení k ochraně z hlediska stavu techniky, hledají se analogická řešení)
|zamezit vzniku kolizí při exportu, nákupu a prodeji licencí, zavádění nových výrob a technologií
|-
|Jak zpět
|5 let
|co nejvíce
|20 (25) let
|-
|Lokalita
|svět
|svět
|konkrétní země
|-
|Prameny
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory, věstníky, databáze, knižní a časopisecká literatura, diplomové a dizertační práce, firemní literatura, přednášky a prezentace
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory, věstníky, databáze, knižní a časopisecká literatura, diplomové a dizertační práce, firemní literatura, přednášky a prezentace
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory
|}

==Proč dělat rešerši==
*Na začátku projektu (stav techniky, novost)
**Nechci zkoumat vyzkoumané
**Chci se dozvědět víc, než je ve vědecké literatuře
**Potřebuji rešerši pro přihlášku
*V průběhu projektu (stav techniky, novost)
**Chci vědět co je nového v oblasti
**Chci si zajistit RIV body (dnes z platného patentu)
**Chci odpovídajícím způsobem chránit výstup
*Na konci projektu (p-p nezávadnost)
**Chci licencovat (!!! Na licence patentů typu „způsob“ !!!)
**Chci uvádět na trh (!!!)

==Kde dělat rešerše, nebo hledat patenty==
*Espacenet https://worldwide.espacenet.com/
**90 mil. dokumentů
**Jednoduché rozhraní
**Exporty
**Angličtina
*Úřad průmyslového vlastnictví http://www.upv.cz/cs.html
**Patenty platné v ČR
**Čeština
*Patentscope (WIPO) https://patentscope.wipo.int/search/en/search.jsf
**Hledání dle chemických struktur (po registraci zdarma)

Hlavní problémy rešerší je obrovské množství vynálezů (110+ mil. patentů), které jsou ve více než 150ti jazycích. Velice široká je i oblast techniky a proto vyhledávání záleží na kvalitě práce patentových referentů na jednotlivých úřadech a správném zatřídění, na původcích a zvolení správného názvu a dobrého popisu v abstraktu a dále také na překladech patentů.

==Vyhledávání stavu techniky v Espacenet==
V Espacenetu existuje několik možností vyhledávaní. První je Smart search. Je to v podstatě jen jedna kolonka, možno zadat cokoli, avšak téměř zcela nespecificky.
;Příklady:
*Jan Novák
*Hammer a hammer (záleží na velkém písmenu)
*C18

Vyhledávaní je možné zlepšit použitím '''logických operátorů''':
*Logické operátory
**AND – A AND B
**OR – A OR B
**NOT - A NOT B

Defaultně je nastaveno „AND“, tedy pokud neuvedete operátor espacenet počítá s tím, že jste zadali „AND“. Je třeba aby operátory byly psané jako and nebo '''AND ne And''', který espacenet bere jako vyhledávané heslo nikoli operátor. Doporučujeme psát vždy, aby nedošlo k nejistotě.

Pokročilejší vyhledávání se jmenuje '''Advanced search'''. I zde fungují logické operátory. Navíc je možné vyhledávat v polích Title, Title or abstract, Publication number, Application number, Priority number, Publication date, Applicant(s), Inventor(s), CPC a IPC. V textových polích navíc fungují '''proximitní operátory''':
*prox/unit=paragraph … slova oddělené tímto operátorem musí být v jednom odstavci
*prox/unit=sentence … slova oddělené tímto operátorem musí být v jedné větě
*prox/distance<n … slova oddělené tímto operátorem musí být vzdálené maximálně n slov

Je možno použít i zástupné symboly:

* *… řetězec libovolné délky
* ? … žádný, nebo jeden znak
* # … právě jeden znak

;Příklady vyhledávání:
* „Hair and shaving“ vs. „Hair? and shaving“ vs „Hairs and shaving“
* „Bear AND trap“ vs „Be#r AND trap“
* „Hairs and shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/unit=paragraph shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/unit=sentence shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/distance<3 shaving“ v Title and abstract
* “pardubice and (univer*)” as the applicant
* „Hair? and shaving“ and A61 as CPC

Nalezené patenty je možné do MS Excel, postupem, kdy označíte, které chcete exportovat a klikněte na „export xls“, nebo můžete exportovat čelní strany patentů (abstrakty a obrázky) do formátu *.pdf, kde je třeba nejprve označit, které chcete a dále kliknout na Download covers

==Rešeršní strategie==
[[Soubor:Resersni strategie.png|thumb|Rešeršní strategie]]
Cílem správné rešerše je vyhledat několik vysoce relevantních dotazů. To je velice obtížné v daném obrovském množství patentových dokumentů. Proto je třeba vyhledávat efektivně. V praxi se osvědčil především následující způsob vyhledávání. Vyplňte tabulku s klíčovýma slovy, viz níže a dále ke každému klíčovému slovu nalezněte CPC či IPC kód. Následně hledejte kombinace klíčových slov a z jednoho sloupce a kódy z ostatních sloupců. Tím vyhledáte pro vhodně zvolené klíčové slova většinou cca desítku patentů. Následně všechna vyhledávání spojte do jedné skupiny a získáte cca 20 dokumentů, které je třeba projít a hodnotit nezávislé patentové nároky u platných patentů a všechny patentové nároky u přihlášek v souvislost se zásahy do oblasti, kterou popisuje vámi požadované řešení.

==Odkazy==
;Použité zdroje
#Suchomel, P. (2018). Stanovení výše licenčních poplatků vybraných technologií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví.
#Ochranné známky a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Průmyslové vzory a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Technická řešení a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
;Navštivte

https://www.vtpup.cz/ochrana-dusevniho-vlastnictvi

Duševní vlastnictví

2023-03-04T17:47:36Z

Suchomep:

Oblast duševního vlastnictví lze pro jednoduchost rozdělit do dvou základních kategorií, a to na práva autorská a práva průmyslová. V případě průmyslových práv je v některých případech do určité míry zachováno i právo autorské. Zatímco v běžném životě se častěji setkáváme s autorskými právy, ať už ve formě autorských děl nebo počítačových programů, pro účely komercializace a z pohledu vysokých škol, univerzit, výzkumných institucí a v neposlední řadě i množství soukromých podniků jsou podstatně zajímavější užitné vzory a především patenty. Na pomezí mezi výše zmíněnými póly pak stojí ochranné známky a průmyslové vzory. Dále mohou být předmětem duševního vlastnictví zlepšovací návrhy, know-how a obchodní tajemství, označení původu výrobku, topografie polovodičových výrobků, odrůdy rostlin, plemena zvířat atd. Tyto však nejsou v univerzitním prostředí tak časté.

== Ochranné známky ==
Ochranná známka představuje nástroj, který má především rozlišovací funkci. Používá se nejčastěji z důvodu rozlišení stejných nebo podobných výrobků, které jsou vyráběny, distribuovány či dodávány různými subjekty. Tím, že ochranné známky umožňují spotřebitelům orientovat se mezi jednotlivými výrobky, představují významný marketingový nástroj, který je nedílnou součástí reklamy. Jako ochrannou známku lze zapsat jakékoliv označení, které je možné graficky znázornit (Úřad průmyslového vlastnictví 2016a). To platí zejména pro slova, písmena, číslice, barvy, kresby, tvary apod. V určitých případech lze jako ochranné známky zapsat i méně obvyklé zvuky nebo dokonce vůně a chutě (dle rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 1999 ve věci R 156/1998-2, s. 4.). Platnost ochranné známky je 10 let a lze ji neomezeně prodlužovat vždy o dalších 10 let. V případě vysokých škol a univerzit se nejčastěji používají ochranné známky na názvy, které samy o sobě přirozeně nesou dobré jméno. Umístěním ochranné známky na produkt či výrobek lze deklarovat jeho kvalitu a tímto dobrým jménem se za něj u zákazníků zaručit.

;Problematiku ochranných známek upravují především 3 právní normy

* zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

== Průmyslové vzory ==

Průmyslovým vzorem je myšlen vzhled výrobku, který se vyznačuje především liniemi, obrysy, tvary, strukturou, případně materiálem samotným. Aby mohl být průmyslový vzor zapsán, je nutné, aby byl nový a aby měl individuální povahu. V případě ochrany průmyslovým vzorem se tedy neřeší technická podstata výrobku, ale jeho design. Z toho přirozeně vyplývá skutečnost, že průmyslovým vzorem lze chránit pouze výrobky, které jsou viditelné, tedy jeho součástky, a to pouze v případě, že zůstávají i po začlenění do složeného výrobku při běžném používání viditelné. Ochrana průmyslového vzoru trvá 5 let od přiznaného data podání přihlášky. Ochranu může vlastník prodloužit vždy o 5 let až na celkovou dobu 25 let od podání přihlášky (Úřad průmyslového vlastnictví 2016b). V univerzitním prostředí nedochází k ochraně průmyslovým vzorem příliš často, přirozeně s výjimkou uměleckých a kreativních oborů. V určitých případech však může docházet i k přihlašování průmyslových vzorů jinak zaměřenými vysokými školami, většinou technického rázu, kde dochází k vývoji nových součástek, přístrojů, nástrojů apod. Obzvláště v případě, kdy chce daná výzkumná organizace výrobek sama produkovat a vyrábět. Příkladem je průmyslový vzor Stojánek na zkumavky pro magnetickou separaci (číslo zápisu 36681).

;Problematiku průmyslových vzorů upravují především 4 právní normy
* zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

== Technická řešení ==

Technická řešení představují velmi důležitou kategorii duševního vlastnictví. K ochraně technických řešení jsou vyčleněny dva druhy právní ochrany. Jedná se o patenty a užitné vzory. Ty se liší především v délce ochrany a rychlosti řízení, finančních nákladech potřebných na získání a udržování ochrany, postavení majitele v případě napadení apod. Zjednodušeně se dá říci, že patent představuje ve srovnání s užitným vzorem vyšší stupeň ochrany technického řešení. V celosvětovém měřítku navíc není přístup k užitným vzorům tak jednotný, jako je tomu v případě patentů (někde se ani užitné vzory neudělují). I z tohoto důvodu je tedy třeba dobře zvážit, zda chránit technické řešení cestou užitného vzoru nebo raději patentu (Úřad průmyslového vlastnictví 2016c).

Pro vysoké školy, univerzity a vědeckovýzkumné instituce má získávání a udržování patentů a užitných vzorů několik základních aspektů. Primárně se přirozeně jedná o právní ochranu výsledků uskutečňovaných výzkumných aktivit, které mohou být tzv. transferovány. Určitým způsobem může být tedy umožněno užívání práv spojených s chráněným technickým řešením. To je přímo spojeno s poplatky za toto využívání a pro majitele práv to představuje finanční profit. S financemi je, resp. byl, úzce spjatý i druhý aspekt přihlašování patentů a užitných vzorů a tím byla metodika hodnocení vědy prostřednictvím tzv. RIV (rejstřík informací o výsledcích). Tato metodika, která je stále z části používána, převádí jednotlivé výsledky, jako jsou patenty, užitné vzory apod. na body, které jsou následně finančně ohodnoceny. Nová Metodika 2017+, která je postupně zaváděna, již k hodnocení a tím pádem i financování vysokých škol přistupuje odlišně, a tak již nebude platit přímá úměra mezi počtem výsledků a finančními prostředky. V neposlední řadě je počet užitných vzorů, a především udělených patentů, marketingovým nástrojem, kterým vysoké školy a univerzity demonstrují své vědecké zázemí. To může být velmi důležitým faktorem nejen při náboru nových studentů a zaměstnanců, ale také v případě jednání s komerčními partnery, kdy může být výhodné akcentovat kvalitu instituce jako celku.

===Patent===
Patent představuje právní ochranu technického řešení, která je poskytována na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Všechny tyto podmínky – vynález, novost, výsledek vynálezecká výše a průmyslová využitelnost – musí být splněny současně. Za vynálezy se pak nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, nebo podávání informací. Tato podmínka platí v případě, že se týká přímo předmětu jako takového. Díky tomu lze v určitých specifických případech patentovat např. i software. Kromě toho nelze patentem chránit způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle, které nejsou dle zákona považovány za průmyslově využitelné. Patent platí až 20 let od data podání přihlášky a je prodlužován vždy v jednoletých intervalech zaplacením udržovacího poplatku v příslušné výši.

===Užitný vzor===
Užitný vzor představuje oproti patentu nižší ochranu technického řešení. Lze ho získat na takové technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení pro účely užitných vzorů se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, nebo pouhé uvedení informace. Dále nelze užitnými vzory chránit technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky, odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické reproduktivní materiály a v neposlední řadě způsoby výroby nebo pracovní činnosti (na rozdíl od způsobových patentů). Na rozdíl od patentů Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá kritéria novosti a tvůrčí úrovně a zapisuje užitný vzor do rejstříku na základě tzv. registračního principu. Díky tomu je udělení užitného vzoru v porovnání s patentem až několikanásobně kratší. Z důvodu absence průzkumu novosti daného technického řešení však nepředstavuje užitný vzor tak sofistikovanou ochranu jako patent a postavení majitele užitného vzoru může být snáze napadeno majiteli starších práv. Užitný vzor se v České republice uděluje na 4 roky ode dne podání přihlášky a jeho platnost lze po zaplacení příslušných poplatků 2× prodloužit o 3 roky. Celková délka ochrany tedy může být až 10 let.

;Ochranu patentem nebo užitným vzorem, řízení o přihláškách, udržovacích poplatcích apod. upravuje především 6 právních norem
* zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění,
* zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů,
* vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.,
* zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích v platném znění,
* zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin.

==Odkazy==
;Použité zdroje
#Suchomel, P. (2018). Stanovení výše licenčních poplatků vybraných technologií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví.
#Ochranné známky a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Průmyslové vzory a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Technická řešení a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
;Navštivte

https://www.vtpup.cz/ochrana-dusevniho-vlastnictvi

Duševní vlastnictví

2023-03-04T17:43:53Z

Suchomep: /* Odkazy */

Oblast duševního vlastnictví lze pro jednoduchost rozdělit do dvou základních kategorií, a to na práva autorská a práva průmyslová. V případě průmyslových práv je v některých případech do určité míry zachováno i právo autorské. Zatímco v běžném životě se častěji setkáváme s autorskými právy, ať už ve formě autorských děl nebo počítačových programů, pro účely komercializace a z pohledu vysokých škol, univerzit, výzkumných institucí a v neposlední řadě i množství soukromých podniků jsou podstatně zajímavější užitné vzory a především patenty. Na pomezí mezi výše zmíněnými póly pak stojí ochranné známky a průmyslové vzory. Dále mohou být předmětem duševního vlastnictví zlepšovací návrhy, know-how a obchodní tajemství, označení původu výrobku, topografie polovodičových výrobků, odrůdy rostlin, plemena zvířat atd. Tyto však nejsou v univerzitním prostředí tak časté.

== Ochranné známky ==
Ochranná známka představuje nástroj, který má především rozlišovací funkci. Používá se nejčastěji z důvodu rozlišení stejných nebo podobných výrobků, které jsou vyráběny, distribuovány či dodávány různými subjekty. Tím, že ochranné známky umožňují spotřebitelům orientovat se mezi jednotlivými výrobky, představují významný marketingový nástroj, který je nedílnou součástí reklamy. Jako ochrannou známku lze zapsat jakékoliv označení, které je možné graficky znázornit (Úřad průmyslového vlastnictví 2016a). To platí zejména pro slova, písmena, číslice, barvy, kresby, tvary apod. V určitých případech lze jako ochranné známky zapsat i méně obvyklé zvuky nebo dokonce vůně a chutě (dle rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 1999 ve věci R 156/1998-2, s. 4.). Platnost ochranné známky je 10 let a lze ji neomezeně prodlužovat vždy o dalších 10 let. V případě vysokých škol a univerzit se nejčastěji používají ochranné známky na názvy, které samy o sobě přirozeně nesou dobré jméno. Umístěním ochranné známky na produkt či výrobek lze deklarovat jeho kvalitu a tímto dobrým jménem se za něj u zákazníků zaručit.

;Problematiku ochranných známek upravují především 3 právní normy

* zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

== Průmyslové vzory ==

Průmyslovým vzorem je myšlen vzhled výrobku, který se vyznačuje především liniemi, obrysy, tvary, strukturou, případně materiálem samotným. Aby mohl být průmyslový vzor zapsán, je nutné, aby byl nový a aby měl individuální povahu. V případě ochrany průmyslovým vzorem se tedy neřeší technická podstata výrobku, ale jeho design. Z toho přirozeně vyplývá skutečnost, že průmyslovým vzorem lze chránit pouze výrobky, které jsou viditelné, tedy jeho součástky, a to pouze v případě, že zůstávají i po začlenění do složeného výrobku při běžném používání viditelné. Ochrana průmyslového vzoru trvá 5 let od přiznaného data podání přihlášky. Ochranu může vlastník prodloužit vždy o 5 let až na celkovou dobu 25 let od podání přihlášky (Úřad průmyslového vlastnictví 2016b). V univerzitním prostředí nedochází k ochraně průmyslovým vzorem příliš často, přirozeně s výjimkou uměleckých a kreativních oborů. V určitých případech však může docházet i k přihlašování průmyslových vzorů jinak zaměřenými vysokými školami, většinou technického rázu, kde dochází k vývoji nových součástek, přístrojů, nástrojů apod. Obzvláště v případě, kdy chce daná výzkumná organizace výrobek sama produkovat a vyrábět. Příkladem je průmyslový vzor Stojánek na zkumavky pro magnetickou separaci (číslo zápisu 36681).

;Problematiku průmyslových vzorů upravují především 4 právní normy
* zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

== Technická řešení ==

Technická řešení představují velmi důležitou kategorii duševního vlastnictví. K ochraně technických řešení jsou vyčleněny dva druhy právní ochrany. Jedná se o patenty a užitné vzory. Ty se liší především v délce ochrany a rychlosti řízení, finančních nákladech potřebných na získání a udržování ochrany, postavení majitele v případě napadení apod. Zjednodušeně se dá říci, že patent představuje ve srovnání s užitným vzorem vyšší stupeň ochrany technického řešení. V celosvětovém měřítku navíc není přístup k užitným vzorům tak jednotný, jako je tomu v případě patentů (někde se ani užitné vzory neudělují). I z tohoto důvodu je tedy třeba dobře zvážit, zda chránit technické řešení cestou užitného vzoru nebo raději patentu (Úřad průmyslového vlastnictví 2016c).

Pro vysoké školy, univerzity a vědeckovýzkumné instituce má získávání a udržování patentů a užitných vzorů několik základních aspektů. Primárně se přirozeně jedná o právní ochranu výsledků uskutečňovaných výzkumných aktivit, které mohou být tzv. transferovány. Určitým způsobem může být tedy umožněno užívání práv spojených s chráněným technickým řešením. To je přímo spojeno s poplatky za toto využívání a pro majitele práv to představuje finanční profit. S financemi je, resp. byl, úzce spjatý i druhý aspekt přihlašování patentů a užitných vzorů a tím byla metodika hodnocení vědy prostřednictvím tzv. RIV (rejstřík informací o výsledcích). Tato metodika, která je stále z části používána, převádí jednotlivé výsledky, jako jsou patenty, užitné vzory apod. na body, které jsou následně finančně ohodnoceny. Nová Metodika 2017+, která je postupně zaváděna, již k hodnocení a tím pádem i financování vysokých škol přistupuje odlišně, a tak již nebude platit přímá úměra mezi počtem výsledků a finančními prostředky. V neposlední řadě je počet užitných vzorů, a především udělených patentů, marketingovým nástrojem, kterým vysoké školy a univerzity demonstrují své vědecké zázemí. To může být velmi důležitým faktorem nejen při náboru nových studentů a zaměstnanců, ale také v případě jednání s komerčními partnery, kdy může být výhodné akcentovat kvalitu instituce jako celku.

===Patent===
Patent představuje právní ochranu technického řešení, která je poskytována na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Všechny tyto podmínky – vynález, novost, výsledek vynálezecká výše a průmyslová využitelnost – musí být splněny současně. Za vynálezy se pak nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, nebo podávání informací. Tato podmínka platí v případě, že se týká přímo předmětu jako takového. Díky tomu lze v určitých specifických případech patentovat např. i software. Kromě toho nelze patentem chránit způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle, které nejsou dle zákona považovány za průmyslově využitelné. Patent platí až 20 let od data podání přihlášky a je prodlužován vždy v jednoletých intervalech zaplacením udržovacího poplatku v příslušné výši.

===Užitný vzor===
Užitný vzor představuje oproti patentu nižší ochranu technického řešení. Lze ho získat na takové technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení pro účely užitných vzorů se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, nebo pouhé uvedení informace. Dále nelze užitnými vzory chránit technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky, odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické reproduktivní materiály a v neposlední řadě způsoby výroby nebo pracovní činnosti (na rozdíl od způsobových patentů). Na rozdíl od patentů Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá kritéria novosti a tvůrčí úrovně a zapisuje užitný vzor do rejstříku na základě tzv. registračního principu. Díky tomu je udělení užitného vzoru v porovnání s patentem až několikanásobně kratší. Z důvodu absence průzkumu novosti daného technického řešení však nepředstavuje užitný vzor tak sofistikovanou ochranu jako patent a postavení majitele užitného vzoru může být snáze napadeno majiteli starších práv. Užitný vzor se v České republice uděluje na 4 roky ode dne podání přihlášky a jeho platnost lze po zaplacení příslušných poplatků 2× prodloužit o 3 roky. Celková délka ochrany tedy může být až 10 let.

;Ochranu patentem nebo užitným vzorem, řízení o přihláškách, udržovacích poplatcích apod. upravuje především 6 právních norem
* zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění,
* zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů,
* vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.,
* zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích v platném znění,
* zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin.

==Odkazy==
;Použité zdroje
#Suchomel, P. (2018). Stanovení výše licenčních poplatků vybraných technologií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví.
#Ochranné známky a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Průmyslové vzory a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Technická řešení a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
'''Navštivte'''

https://www.vtpup.cz/ochrana-dusevniho-vlastnictvi

Analýza stavu techniky

2019-05-29T09:11:46Z

Suchomep:

Soubor:Resersni strategie.png

2019-05-29T09:11:20Z

Suchomep: User created page with UploadWizard

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Soubor}}
|date=2019-05-29
|source={{own}}
|author=[[User:Suchomep|Auingerf]]
|permission=
|other versions=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-4.0}}

-
[[Kategorie:Uploaded with UploadWizard]]
[[Kategorie:Transfer]]

Analýza stavu techniky

2019-05-29T08:55:26Z

Suchomep: /* Placené vs. free databáze */

==Placené vs. free databáze==
*Placené
**Plusy: Vyhledávání fulltext a v nárocích, neomezená délka dotazu, další funkce (landscape), překlady, analýzy, propojené informace, odhady cen vybraných patentů, automatický mailing, právní stav dokumentů
**Mínusy: cca 150 tis. Kč ročně (ekvivalent 4 měsíců full-time práce experta), omezené přístupy, nutnost zvyknout si na určité pracovní postupy
*Free
**Plusy: zadarmo, stejné množství patentů, obdobné vyhledávácí nástroje, patentové rodiny
**Mínusy: Nemohu vyhledávat full-text, v nárocích, omezená délka vyhledávacího dotazu, omezené možnosti kombinace polí

==Druhy rešerší==
{| class="wikitable"
|rowspan="2"|
|colspan="3"|Rešerše na:
|-
|stav techniky
|novost (patentovatelnost)
|průmyslověprávní nezávadnosti (patentová čistota)
|-
|Pro co
|
*při určování úrovně určitého oboru
*řešení vědeckovýzkumných úkolů
*hledání nových výrobních programů
*při nákupu licencí, know-how
|Zjišťuje se, zda určitý vynález byl nebo nebyl součástí světového stavu techniky před datem priority vynálezu (posuzuje se způsobilost přihlášeného řešení k ochraně z hlediska stavu techniky, hledají se analogická řešení)
|zamezit vzniku kolizí při exportu, nákupu a prodeji licencí, zavádění nových výrob a technologií
|-
|Jak zpět
|5 let
|co nejvíce
|20 (25) let
|-
|Lokalita
|svět
|svět
|konkrétní země
|-
|Prameny
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory, věstníky, databáze, knižní a časopisecká literatura, diplomové a dizertační práce, firemní literatura, přednášky a prezentace
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory, věstníky, databáze, knižní a časopisecká literatura, diplomové a dizertační práce, firemní literatura, přednášky a prezentace
|Zveřejněné patentové přihlášky, patenty, užitné vzory
|}

==Proč dělat rešerši==
*Na začátku projektu (stav techniky, novost)
**Nechci zkoumat vyzkoumané
**Chci se dozvědět víc, než je ve vědecké literatuře
**Potřebuji rešerši pro přihlášku
*V průběhu projektu (stav techniky, novost)
**Chci vědět co je nového v oblasti
**Chci si zajistit RIV body (dnes z platného patentu)
**Chci odpovídajícím způsobem chránit výstup
*Na konci projektu (p-p nezávadnost)
**Chci licencovat (!!! Na licence patentů typu „způsob“ !!!)
**Chci uvádět na trh (!!!)

==Kde dělat rešerše, nebo hledat patenty==
*Espacenet https://worldwide.espacenet.com/
**90 mil. dokumentů
**Jednoduché rozhraní
**Exporty
**Angličtina
*Úřad průmyslového vlastnictví http://www.upv.cz/cs.html
**Patenty platné v ČR
**Čeština
*Patentscope (WIPO) https://patentscope.wipo.int/search/en/search.jsf
**Hledání dle chemických struktur (po registraci zdarma)

Hlavní problémy rešerší je obrovské množství vynálezů (110+ mil. patentů), které jsou ve více než 150ti jazycích. Velice široká je i oblast techniky a proto vyhledávání záleží na kvalitě práce patentových referentů na jednotlivých úřadech a správném zatřídění, na původcích a zvolení správného názvu a dobrého popisu v abstraktu a dále také na překladech patentů.

==Vyhledávání stavu techniky v Espacenet==
V Espacenetu existuje několik možností vyhledávaní. První je Smart search. Je to v podstatě jen jedna kolonka, možno zadat cokoli, avšak téměř zcela nespecificky.
;Příklady:
*Jan Novák
*Hammer a hammer (záleží na velkém písmenu)
*C18

Vyhledávaní je možné zlepšit použitím '''logických operátorů''':
*Logické operátory
**AND – A AND B
**OR – A OR B
**NOT - A NOT B

Defaultně je nastaveno „AND“, tedy pokud neuvedete operátor espacenet počítá s tím, že jste zadali „AND“. Je třeba aby operátory byly psané jako and nebo '''AND ne And''', který espacenet bere jako vyhledávané heslo nikoli operátor. Doporučujeme psát vždy, aby nedošlo k nejistotě.

Pokročilejší vyhledávání se jmenuje '''Advanced search'''. I zde fungují logické operátory. Navíc je možné vyhledávat v polích Title, Title or abstract, Publication number, Application number, Priority number, Publication date, Applicant(s), Inventor(s), CPC a IPC. V textových polích navíc fungují '''proximitní operátory''':
*prox/unit=paragraph … slova oddělené tímto operátorem musí být v jednom odstavci
*prox/unit=sentence … slova oddělené tímto operátorem musí být v jedné větě
*prox/distance<n … slova oddělené tímto operátorem musí být vzdálené maximálně n slov

Je možno použít i zástupné symboly:

* *… řetězec libovolné délky
* ? … žádný, nebo jeden znak
* # … právě jeden znak

;Příklady vyhledávání:
* „Hair and shaving“ vs. „Hair? and shaving“ vs „Hairs and shaving“
* „Bear AND trap“ vs „Be#r AND trap“
* „Hairs and shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/unit=paragraph shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/unit=sentence shaving“ v Title and abstract
* „Hairs prox/distance<3 shaving“ v Title and abstract
* “pardubice and (univer*)” as the applicant
* „Hair? and shaving“ and A61 as CPC

Nalezené patenty je možné do MS Excel, postupem, kdy označíte, které chcete exportovat a klikněte na „export xls“, nebo můžete exportovat čelní strany patentů (abstrakty a obrázky) do formátu *.pdf, kde je třeba nejprve označit, které chcete a dále kliknout na Download covers

==Rešeršní strategie==
Cílem správné rešerše je vyhledat několik vysoce relevantních dotazů. To je velice obtížné v daném obrovském množství patentových dokumentů. Proto je třeba vyhledávat efektivně. V praxi se osvědčil především následující způsob vyhledávání. Vyplňte tabulku s klíčovýma slovy, viz níže a dále ke každému klíčovému slovu nalezněte CPC či IPC kód. Následně hledejte kombinace klíčových slov a z jednoho sloupce a kódy z ostatních sloupců. Tím vyhledáte pro vhodně zvolené klíčové slova většinou cca desítku patentů. Následně všechna vyhledávání spojte do jedné skupiny a získáte cca 20 dokumentů, které je třeba projít a hodnotit nezávislé patentové nároky u platných patentů a všechny patentové nároky u přihlášek v souvislost se zásahy do oblasti, kterou popisuje vámi požadované řešení.

Analýza stavu techniky

2019-05-29T08:45:57Z

Suchomep:

Hlavní strana

2019-05-29T08:23:19Z

Suchomep: /* Transfer technologií */

<languages></languages> [[File:UP logo horizont cz.png|center|500x200px|UP logo horizont cz.png]]

Vítejte na '''Wiki Univerzity Palackého v Olomouci'''. Obsah je tvořen komunitou akademické obce. Příspěvky upravujte s rozvahou a s úctou k práci těch, kteří je sepsali. V případě kolize informací s oficiálními dokumenty dejte pro jistotu přednost jim. Přihlásit se můžete vaším Portal ID a portálovým heslem.

''Welcome to '''Palacký University Wiki. '''''<i>Every article is written by a member of the academic community. Please, edit articles responsibly and with respect to the ones who wrote them. Furthermore, follow official documents if information here do not match them. English speaking users can change the language of the wiki in the upper-right corner: click the language symbol (next to "čeština") and choose English. Then switch the language of the main page to English. From now on you will view only the English version of uniwiki (translated pages only). You can log in using your Portal ID and portal password.</i>

<span style="font-size:large;">[[Jak psat a formatovat clanky|'''Jak vytvářet, psát a formátovat články?''']]</span>

== Informační technologie ==

[[Speciální:MyLanguage/Centrum vypocetni techniky|Centrum výpočetní techniky]]

[[Identifikacni karty|Identifikační karty]]

[[Portal|'''Portál UP''']]

[[Potize s prihlasenim|Potiže s přihlášením]]

[[Moodle UP]]

[[Kyberneticka bezpecnost|'''Kybernetická bezpečnost''']]

[[Speciální:MyLanguage/Pristup k pocitacove siti|'''Přístup k počítačové síti''']]

[[Speciální:MyLanguage/Pristup k e-mailu|'''Přístup k e-mailu''']]

[[Speciální:MyLanguage/Elektronicka prihlaska|'''Elektronická přihláška''']]

''[[Informacni e-mail z IDM|Informační e-mail z IDM]]''

[[Speciální:MyLanguage/Pristup k online zdrojum|Přístup k online zdrojům]]

[[Speciální:MyLanguage/Helpdesk|'''Helpdesk''']]

[[Erasmus|Erasmus+]] 

[[Speciální:MyLanguage/Spravci pocitacove site|'''Správci počítačové sítě''']]

[[FileSender]]

[[Cloudova uloziste|Cloudová uložiště]]

[[OwnCloud|ownCloud - cloudové uložiště]]

[[SharePoint|'''UPShare - Sharepoint''']]

[[Speciální:MyLanguage/Microsoft Office 365 ke stazeni zdarma|Microsoft Office 365 ke stažení zdarma]]

[[Speciální:MyLanguage/Multilicencni software pro zamestnance|Multilicenční software pro zaměstnance]]

[[Osobni certifikat TCS|Osobní certifikát TCS]]

[[Administrace e-prihlasky|E-přihláška (admission.upol.cz) - administrace]]

[[Manual pro editory webovych stranek UP|Manuál pro editory webových stránek UP]]

[[Absolventske setkani|Absolventské setkání - vyhledávání]]

[[Speciální:MyLanguage/Bezobsluzny tisk SafeQ|Bezobslužný tisk SafeQ]]

[[Plany budov|Plány budov]]

[[Makra|Makra pro rozdělování dokumentů]]

[[RAPL|RAPL - registr plateb - uživatelská příručka]]

[[Rezervace]]

'''[[Volby]]'''

[[IS HAP|IS HAP - informační systém pro hodnocení akademických pracovníků]]

== Univerzitní orgány ==

[[Speciální:MyLanguage/Rektorat|Rektorát]]

[[Speciální:MyLanguage/Akademicky senat|Akademický senát]]

== [[Počítačová síť katedry informatiky]] ==

[[Speciální:MyLanguage/Servery|Servery]]

[[Speciální:MyLanguage/Pocitacove ucebny|Počítačové učebny]]

== Stravování v Olomouci ==

[[Speciální:MyLanguage/Jak si objednat jidlo v Menze|Jak si objednat jídlo v Menze]]

[[Speciální:MyLanguage/Vlozeni prostredku na stravovaci ucet|Vložení prostředků na stravovací účet]]

[[Speciální:MyLanguage/Vydejny|Výdejny]]

== Ubytování v Olomouci ==

[[Speciální:MyLanguage/Pruvodce ubytovanim na kolejich|Průvodce ubytováním na kolejích]]

[[Speciální:MyLanguage/Koleje|Koleje]]

[[Speciální:MyLanguage/Dlouhodobe ubytovani|Dlouhodobé ubytování]]

[[Speciální:MyLanguage/Kratkodobe ubytovani|Krátkodobé ubytování]]

[[Speciální:MyLanguage/Zdravotnicka zarizeni pro studenty UP|Zdravotnická zařízení pro studenty UP]]

== Studijní záležitosti ==

[[Speciální:MyLanguage/Prava studentu|Práva studentů]]

[[Speciální:MyLanguage/Studijni povinnosti|Studijní povinnosti]]

[[Speciální:MyLanguage/Stipendium|Stipendia]]

[[Speciální:MyLanguage/Kreditovy system|Kreditový systém]]

[[Speciální:MyLanguage/Predzapis|Předzápis]]

== Fakulty ==

[[Cyrilometodějská teologická fakulta|Cyrilometodějská teologická fakulta]]

[[Lékařská fakulta|Lékařská fakulta]]

[[Filozofická fakulta|Filozofická fakulta]]

[[Přírodovědecká fakulta|Přírodovědecká fakulta]]

[[Pedagogická fakulta|Pedagogická fakulta]]

[[Fakulta tělesné kultury|Fakulta tělesné kultury]]

[[Právnická fakulta|Právnická fakulta]]

[[Fakulta zdravotnických věd|Fakulta zdravotnických věd]]

== Věda a výzkum ==

[[ORCID]]

[[EID Scopus & Accession Number WoS]]

[[OBD – Návody]]

== Transfer technologií ==
[[Duševní vlastnictví|Duševní vlastnictví]]

[[Analýza stavu techniky|Analýza stavu techniky]]

[[Analýza trhu|Analýza trhu]]

[[Oceňování technologií a nehmotného investičního majetku|Oceňování technologií a nehmotného investičního majetku]]

[[Hodnocení přínosu technologií a tržních příležitostí|Hodnocení přínosu technologií a tržních příležitostí]]

[[Tvorba business plánů|Tvorba business plánů]]

[[Ekonomika spin-off firem|Ekonomika spin-off firem]]

[[Due diligence|Due diligence]]

[[Investiční minimum|Investiční minimum]]

[[Investment pitch|Investment pitch]]

[[Řízení týmů s důrazem na problémové lidi a nastavení výkonnostních ukazatelů|Řízení týmů s důrazem na problémové lidi a nastavení výkonnostních ukazatelů]]

[[Technologický marketing|Technologický marketing]]

[[Public relations a komunikace|Public relations a komunikace]]

[[Mediace a vyjednávání|Mediace a vyjednávání]]

== Volná témata ==

[[Volna temata|Volná témata]]

Mediace a vyjednávání

2019-05-29T08:23:04Z

Suchomep: Založena nová stránka s textem „Mediace je metoda rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů za asistence třetí neutrální strany, která vede jednání sporných st…“

Public relations a komunikace

2019-05-29T08:19:09Z

Suchomep: Založena nová stránka s textem „Public Relations (často používané pod zkratkou PR) jsou komunikační techniky, skrze které cílevědomě budujeme vztahy s veřejností a snažíme s…“

Technologický marketing

2019-05-29T08:04:15Z

Suchomep:

Technologický marketing

2019-05-29T07:51:21Z

Suchomep: Založena nová stránka s textem „Technologický marketing (způsob prezentace technologií na veletrzích, internetu, osobní dvoustranná jednání, otevírání dveří do firem). Na je…“

Řízení týmů s důrazem na problémové lidi a nastavení výkonnostních ukazatelů

2019-05-29T07:43:03Z

Suchomep: Založena nová stránka s textem „'''Řízení pracovního týmu''' není až tak jednoduchou dovedností, jak se na první pohled může zdát. Vedoucí pracovník by měl mít všechny p…“

Investment pitch

2019-05-29T07:34:09Z

Suchomep: Založena nová stránka s textem „Investment pitch je způsob, jakým můžete prodat svůj talent, produkt nebo službu. Jde o to, abyste co nejlépe a nejstručněji vystihli vaši hodno…“

Hodnocení přínosu technologií a tržních příležitostí

2019-05-28T11:56:36Z

Suchomep:

Ekonomika spin-off firem

2019-05-28T11:54:38Z

Suchomep:

Investiční minimum

2019-05-28T11:51:30Z

Suchomep:

V rané fázi projektu je možné na danou technologii/službu čerpat veřejnou podporu (např. TA ČR, ministerstva, inkubátory), ve fázi startupu/spin-offu je možné využít tzv. seed investic (business angels, vybraní investoři, strategičtí partneři, crowdfunding). Na cestě k dospívajícímu podniku pak venture kapitálové fondy, korporátní investory, private equity fondy, nebo investory, co se zaměřují na fázi růstu, expanze. Pokud se již rozhodujeme ve fázi nezávislého podniku nebo korporace, pak lze využít bankovní dluh, dluhopisy, akvizice/fúze.

==Invesniční proces==
[[Soubor:Investicni proces.png|thumb|Investiční proces]]
Nejprve je nutné učinit strategické rozhodnutí o vhodném trhu, cestě na něj a načasování vstupu. Následně je třeba připravit seznam investorů (long list) a z nich vybrat ty nejvhodnější (short list). Pro ty nejvhodnější je třeba získat kontakty v personifikované podobě – tedy osobní telefon a e-mail. K oslovení je používán dokument zvaný Teaser. Obsahem teaseru může být i očekávaná výše investice. S tímto dokumentem je následně okruh investorů osloven. Je vhodné se osloveným investorům připomenout zhruba po 10 dnech bez odpovědi. V případě zájmu ze strany investora/ů následuje schůzka či telekonference, kde se potká investor a tým start-upu. Informace na této schůzce jsou předávány bez uzavřeného NDA (smlouvy dvou stran o nesdílení informací s třetími stranami), proto je třeba pečlivě vážit, jak moc detailní informace je podána. Následuje podpis NDA a příprava dataroomu – virtuálního či reálného uložiště, kde je možné získat všechny informace o firmě (její zakládací listiny, výsledovky, strategické smlouvy, smlouvy se zákazníky, smlouvy s dodavateli, zaměstnanecké smlouvy, ošetřené duševní vlastnictví apod.). Je vhodné vést záznam o tom kdo a na co nahlížel. Na základě informací v dataroomu dává investor předběžnou nabídku. Dále se jedná o exkluzivitě a dává se čas k prověření zásadních informací. Následuje závazná nabídka a příprava smluv včetně právních a obchodních jednání, na základě kterých je připraven smluvní vztah, který je následně stvrzen podpisy obou stran. Často je tento vztah právně platný až na základě dosažení určitých milníků.

==Odkazy==
;Doporučené zdroje
*[https://www.credoventures.com/resources/Central_European_Startup_Guide.pdf Investiční cyklus pro startupy]
*[https://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners/biotech-startup-life-cycle-proteus-2008 Příklad životního cyklu BioTech startupu]

;Použité zdroje
#http://www.credoventures.com
#http://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners

Due diligence

2019-05-28T11:50:55Z

Suchomep:

Due diligence

2019-05-28T11:50:33Z

Suchomep:

Pojem due diligence se poprvé objevil na počátku třicátých let 20. století ve spojených státech, kde představoval obvyklou míru náležité péče, potřebnou pro zproštění odpovědnosti makléřů v obchodním styku. V dnešní době je pojem due diligence chápán především v přeneseném významu slova a to jako důkladný audit poskytující kompletní informace o společnosti. Due diligence se provádí především v případě prodeje podniku, akvizice, poskytnutí úvěru, nebo vstupu investora. I z toho důvodu se často due diligence označuje jako předinvestiční prověrka. Ve všech zmíněných případech je možné provést due diligence jak z pohledu kupujícího (častější), tak z pohledu prodávajícího (méně časté).

Proces provedení due diligence se může výrazně lišit především v závislosti na velikosti prověřované společnosti. Pom dohodě obou partnerů a podpisu NDA (non-disclosure agreement) bývají všechny relevantní dokumenty shromážděny v tzv. dataroomu. V případě malých společností, především start-upů a spin-off společností může být dataroom pouze virtuální a může ho představovat např. šanon, případně krabice s dokumenty, které jsou připravené k nahlédnutí. V případě due diligence větších společností se může jednat o reálnou místnost, kde je k dispozici veškerá dokumentace. Protože se často jedná o obchodní tajemství, je v obou případech (virtuální i reálný dataroom) velmi ostře sledováno, kdo má k dotčeným informacím přístup, jak s nimi nakládá, zda si nepořizuje kopie, apod.
===Základní typy Due diligence===
;Finanční (účetní) due diligence
Představuje základní podobu due diligence. Jedná se o komplexní finanční analýzu podniku zaměřená především na kontrolu účetnictví a finanční situace podniku. Cílem finanční due diligence je především zjistit, případně ošetřit, rizika z pohledu vedení účetnictví, úvěrů, apod.
;Daňové due diligence
Představuje rozšíření finanční due diligence o kontrolu všech daňových povinností. Cílem daňové due diligence je především zmapovat, zda společnost řádně a správně platí daně. V neposlední řadě je cílem daňové due diligence také zmapovat potenciální rizika v oblasti daňových povinností.
;Tržní due diligence
Představuje zjišťování a posuzování postavení společnosti na trhu a především zjišťování a posuzování jejího tržního potenciálu. Jedná se o velmi obtížné due diligence, k jehož provedení je třeba výrazných zkušeností, protože neexistuje jasný algoritmus, jak získat výsledek.
;Právní due diligence
Představuje analýzu a posouzení právních aspektů společnosti, především s ohledem na správnost pracovně právních vztahů, obchodních a finančních vztahů, apod. V neposlední řadě se v rámci právní due diligence posuzuje také správnost, případně rizika plynoucí z majetkoprávních vztahů vlastníků společnosti.
;Provozní due diligence
Zjišťuje a evaluuje provozní procesy společnosti. Především vede ke zjišťování efektivity provozu podniku ve vztahu k podnikatelskému záměru a obchodním plánům. Výsledkem je analýza provozu jako celku s případnými doporučeními ke zvýšení efektivity.
;Technické/technologické due diligence
Představuje analýzu stavu technologií a technologický potenciál společnosti. Zpráva o výsledku technického/technologického due diligence obsahuje kompletní seznam duševního vlastnictví včetně jeho platnosti, omezení, apod.
;Personální, manažerské due diligence
Představuje zmonitorování lidských zdrojů ve společnosti a posouzení jejich kvality (v případě posuzování managementu je možné setkat se s pojmem management assesment). Součástí personální due diligence je i odhad lidského potenciálu ve společnosti.
==Odkazy==
;Použité zdroje
#https://managementmania.com/cs/due-diligence
#https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/finance/solutions/cze-predinvesticni-proverka-due-diligence.html

Duševní vlastnictví

2019-05-28T11:49:00Z

Suchomep: /* Odkazy */

Ekonomika spin-off firem

2019-05-28T11:48:32Z

Suchomep:

Finanční řízení a ekonomika spin-off firmy je v podstatě stejná jako u ostatních firem. Finanční řízení a ekonomika organizací zahrnuje komplexní řízení finančních zdrojů od získávání kapitálu a dalších forem finančních zdrojů, přes jejich distribuci až po nakládání s volnými finančními zdroji.
;Finanční řízení podniku zahrnuje několik různých skupin procesů:
*Finanční plánování
*Získávání finančních zdrojů (financování)
*Rozpočtování
*Finanční analýzy
*Finanční operace, účetnictví

Finanční řízení má čtyři hlavní úkoly:
*Opatřovat kapitál pro potřeby podniku a rozhodovat o jeho struktuře
*Rozhodovat o alokaci (umístění) kapitálu, nakoupit aktiva, to je investovat kapitál do hmotného, nehmotného nebo finančního majetku
*Rozhodovat o rozdělení zisku
*Zajišťovat celkovou finanční stabilitu podniku (solventnost, likviditu)

==Principy finančního řízení==
Finanční řízení je ovlivněno časovou hodnotou peněz, tj. nutností optimalizovat mezi následujícími faktory:
#Přínosem, který může být pro vlastníka reprezentován výnosem z investice, čistým ziskem, cash flow apod. Platí zásada, že je preferován větší výnos před menším, pokud jsou riziko a čas stejné.
#Rizikem, které je přítomné v rámci každého podnikání i investice. Rizikem se rozumí pravděpodobnost nezdaru, tj. že nebude dosaženo předpokládaného zhodnocení či přínosu. Platí zásada, že při stejném přínosu za stejný čas je preferováno menší riziko a že za větší riziko je požadován vyšší přínos.
#Časem, za který firma vyprodukuje příslušný přínos pro vlastníky nebo za který se investice zhodnotí. Platí zásada, že jsou preferovány peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později.

Při rozhodování tedy volíme nejoptimálnější variantu uvnitř pomyslného trojúhelníku přínos-riziko-čas, který je znázorněn na obrázku výše. V případě investic lze tři uvedené faktory doplnit o čtvrtý faktor týkající se likvidnosti investice, tj. její schopnosti přeměnit se v případě potřeby a bez významnějších ztrát na hotové peníze.

==Rizika==

;Faktory rizika
*proměnlivostí tržeb a nákladů,
*diverzifikací výroby,
*postavením firmy na trhu,
*výběrem technologie apod.

;Úrovně rizika
#Nejistota (širší pojem) je neurčitost, náhodnost podmínek či výsledku nějakých jevů,
#Riziko (užší pojem) je takový druh nejistoty, kdy je možné vyčíslit pravděpodobnost výskytu určitých (konkrétních) odchylek.

;Formy ochrany proti rizikům
*diversifikace investic,
*diversifikace výroby,
*diversifikace trhů,
*přesun rizika,
*tvorba rezervních fondů

==Řízení provozní výkonnosti==
V rámci řízení provozní výkonnosti firmy se manažer musí zaměřit na 3 základní aktivity:
#zajištění zakázek a zvyšování výnosů a tržeb prostřednictvím správné strategie, zaměřením na zákazníka, marketingovými akcemi i obchodní denní rutinou,
#zabezpečení dostatečné a optimální hotovosti (cash flow) prostřednictvím plánování příjmů a výdajů i efektivním vymáháním pohledávek,
#optimalizaci a snižování nákladů prostřednictvím rozpočtování a sledováním odchylek.

Na zajištění dostatečných výnosů a tržeb je možné se dívat jako na zajištění budoucnosti firmy. V tomto případě platí, že za každou získanou korunu výnosů by měl být někdo odměněn. Rozdíl mezi plánovanými variabilními náklady a dosaženými výnosy tvoří příspěvek na krytí fixních nákladů a zisku. Dostatek finančních prostředků na pokrytí splatných závazků firmy se nazývá likvidita a je základní podmínkou současné existence podniku. Zjednodušeně lze uvést, že tržby se jejich splacením mění ve finanční prostředky, kterými firma hradí splatné náklady. Náklady vznikají na základě minulých rozhodnutí a vzniklé náklady již nelze změnit. Na jejich základě však lze optimalizovat budoucí náklady prostřednictvím rozpočtu. Zde platí zásada, že za nepřekročitelnou každé položky rozpočtovaných nákladů musí být někdo zodpovědný. Srovnáním skutečných a plánovaných nákladů lze zjistit úsporu či překročení rozpočtu.

==Příjmy==
Na '''straně příjmů''' se zaznamenává '''skutečný příjem''', a to nikoli v den, kdy byl vyfakturován, ale v den, kdy skutečně přišel na bankovní účet a jedná se tedy o '''volné a použitelné prostředky'''.
;Příklad příjmových položek
*příjmy z prodeje zboží a služeb,
*prodej (starého) zařízení podniku,
*nově poskytnutý úvěr,
*připsané úroky,
*vrácené daně,
*vložený kapitál aj.

==Výdaje==
Na stranu výdajů se píší veškeré '''náklady''', které jsou zaplaceny, a to v momentu, kdy opouštějí váš bankovní účet či pokladnu. Zapisuje se zde tedy ne to, co dlužíte, ale to, co se skutečně zaplatilo.
;Příklad příjmových položek:
*výdaje za materiál na výrobu,
*nákup zařízení podniku,
*výdaje za nakupované služby (internet, telefon, právní služby apod.),
*splátky poskytnutého úvěru,
*osobní náklady (mzdy a pojištění),
*režijní náklady (spotřební kancelářský materiál aj.),
*výdaje za propagaci,
*daně,
*výdaje za provedené opravy aj.

[[Soubor:Cashflow.jpg|thumb|Cash Flow]]

==Cash Flow==
'''Cash flow určuje úspěšnost podnikání'''. Při podnikání je cash flow důležitou veličinou, protože vypovídá o schopnosti podniku generovat zisk (pokrývat výdaje pomocí příjmů podniku). Víte ale, jaký je postup pro sestavení toku hotovosti? A jak jej účinně řídit? To vše se dozvíte, budete-li pokračovat ve čtení.
;Cash flow – tok hotovosti
Cash flow, neboli tok hotovosti, představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků. Jde o zachycení pohybu peněžních prostředků v podniku za konkrétní období.
Cash flow se sestavuje nejčastěji v rámci účetní závěrky. Jeho podoba a struktura je dána Zákonem o účetnictví a Českými účetními standardy.
;Jak vypočítat tok hotovosti
Tok hotovosti sleduje příjmy a výdaje tak, jak skutečně do firmy přicházejí a zase odcházejí. Pří sestavování cash flow je třeba sečíst stav peněz na bankovním účtu či v pokladně s příjmy a odečíst výdaje – tak získáte přehled o finančním toku za dané období

==Možnosti financování spin-off firem==
Spin-off firmy jsou náročné na financování a vyžadují v tomto ohledu i dobré sladění financování mezi mateřskou společností a spin-off firmou.24 Při zakládání spin-off firmy je třeba, brát v úvahu kapitálovou strukturu jak mateřské společnosti tak i spin-off firmy. Kapitálová struktura je často řízena daňovými dopady a stávajícím dluhem společnosti, pokud dluh existuje.
;Jedná se např. o situace kdy:
*spin-off firmě vzniká nový dluh z důvodu poskytnutého úvěru na financování odštěpení od mateřské společnosti
*spin-off firmě je poskytnut revolvingový úvěr na financování jejich budoucích potřeb likvidity
*dochází k refinancování dluhu z důvodu zmenšení mateřské společnosti
*Univerzity mohou pomoci spin-off firmám v přístupu k financím prostřednictvím přímé či nepřímé účasti. Přímá účast spočívá v tom, že univerzity přímo poskytují finanční prostředky univerzitním spin-off firmám. Nepřímá účast spočívá v propagaci univerzitních spin-off firem a vytváří obraz o těchto firmách budoucím potenciálním investorům.
*Vedle přímého financování spin-off firem vysokými školami, mateřskými společnostmi, či zaměstnanci těchto subjektů, zde existuje i možnost financování nalezením a vstupem strategického partnera do spin-off firmy. Díky strategickému partnerovi může být spin-off firma financována rizikovým kapitálem.

==Odkazy==
;Použité zdroje
#https://www.podnikatel.cz/clanky/jak-mapovat-trh-a-konkurenci/
#https://en.wikipedia.org/wiki/Technology_readiness_level
#https://is.muni.cz/th/qrek3/DIPLOMOVA_PRACE.pdf
#http://www.ipodnikatel.cz/Financni-rizeni/cash-flow-urcuje-uspesnost-podnikani.html
#https://www.strateg.cz/Financni_rizeni.htm
#https://moodle.unob.cz/mod/resource/view.php?id=27377
#https://managementmania.com/cs/ekonomika-a-finance
#http://www.miras.cz/seminarky/podnikova-ekonomika-02.php

Hodnocení přínosu technologií a tržních příležitostí

2019-05-28T11:45:36Z

Suchomep:

Hodnocení přínosu technologie a odhad tržních příležitostí má za cíl poskytnout data pro plánování a budoucí proces komercializace dané technologie a rozhodnout i o potenciálních aplikacích, do kterých je možné danou technologii nabízet.
==Zdroje dat pro hodnocení přínosu a tržních příležitostí==
Základem pro hodnocení je popis technologie dodaný vědeckými týmy. Tento popis by měl být již základně strukturovaný a dotýkat se všech oblastí, které jsou pro určení tržního potenciálu relevantní. Příkladem může být přihláška Proof of Concept projektů, která je k dispozici na stránkách VTP UP. V praxi je vhodné získat informace z osmi oblastí:
# Tým
# Technologie (oblast, trendy)
# Právní ochrana
# Publikační činnost
# Dosavadní financování
# Zájemci o technologii
# Další vývoj technologie
# Trh a vstup na trh

;Dále je vhodné získat nezávislé a nevědecké informace z trhu. Pro to je možné použít různé zdroje dat. Zdroje dat můžeme rozdělit do několika skupin:
* Market/odvětvové analýzy. Ty vydává velké množství subjektů a většinou jsou alespoň jejich abstrakty k dispozici zdarma. Existují i market databáze, které poskytují data a také hotové analýzy (např. MarketLine). Je možné čerpat ze zdrojů velkých poradenských firem, jako jsou PricewaterhouseCoopers ( např. https://www.pwc.com/cz/cs/odvetvove-specializace.html), KPMG, Deloitte a Ernst & Young. Nejlepší je použít vyhledávání Google a zadat hledané heslo a spojení „market analysis“.
* Patentové databáze, kde je možné z počtu podávaných patentových přihlášek identifikovat investice do daného segmentu a také vytipovat hráče v dané oblasti aktivní, kterým je možné nabídnout licenci.
* Marketingové průzkumy, které jsou prováděny případ od případu pro danou technologii.
* Odborná literatura, především z pohledu znalosti očekávaných konkurenčních výsledků v dané oblasti
* Specializované legislativní databáze – například databáze klinických studií, databáze schválených GMO plodin apod.

==Další kroky pro hodnocení==
Je třeba si uvědomit, že naplnění každé tržní příležitosti je spojeno s překonáním výzev spojených se vstupem daného řešení na trh. Tyto výzvy jsou demonstrovány křivkou, pro kterou se vžilo označení „údolí smrti v technologickém transferu“.

[[Soubor:Valley of death.png|none|700px|Valley of death]]

'''Prvním kritériem''' pro hodnocení příležitosti je především to, kde se na křivce nacházíme, neboť to popisuje kolik zdrojů (lidé, materiál, peníze) bude třeba pro úspěšný vstup na trh vynaložit a také určuje riziko toho, že se cestou na trh ukáže, že technologie nesplňuje očekávání zákazníků a její potenciál je příliš nízký. V praxi vhodné dělit do skupin výzkum, vývoj, výroba a uvádění na trh a produkt na trhu. Jednotlivé stupně je možné popisovat mnohými kritérii, například TRL (technology readiness level). '''Dalším kritériem''' by měla být analýza zákazníků a Value Proposition Framework, tedy toho, zda koncoví zákazníci mají o daný produkt vůbec zájem a také složitosti cesty produktu k nim. Zde je třeba udělat marketingový průzkum, řízené rozhovory se zákazníky a pochopit jakou cestou je možné produkt k zákazníkům dostat, přičemž platí, že čím složitější cesta, tím je více stran, které musí být ovlivněny a tím je vyšší riziko neúspěchu komercializace. Value proposition Framework, která je již příliš složitá pro komercializaci produktu je zobrazena na obrázku níže. U koncových zákazníků hodnotíme, zda existuje problém, který náš produkt řeší a potvrzujeme tak, že existuje trh.

[[Soubor:Value proposition framework.png|none|700px|Value proposition framework]]

Dalším hodnoceným kritériem by měl být produkt sám o sobě. Tedy především to, zda zákazníci jsou schopni akceptovat řešení jejich problému, které jim přináší náš produkt a také to, zda jsou za produkt schopni zaplatit očekávanou cenu/nějakou cenu.
Následně by měl být výsledek těchto analýz konzultován s týmem, což přispívá jak vztahům, tak i správné interpretaci výsledků analýz.

Způsob práce s daty je individuální od slovního hodnocení až po numerické modely. Pokud je třeba jednotlivé modely mezi sebou porovnávat, je vhodné vytvořit standardizovanou metodiku. Jejím příkladem může být numerický model, který využívá VTP UP pro hodnocení přihlášek Proof of Concept projektů, kde jsou k řešení vybrány ty projekty, které mají největší market potenciál. V hodnocení na základě přihlášky a rešerše odpovídají dva hodnotitelé na sérii otázek, které se týkají osmi dříve zmíněných oblastí a bodují od jedné do desíti kvalitu výstupu v hodnocené oblasti. Následně algoritmus zhodnocující kvalitu a rizika u každé oblasti vypočte celkové hodnocení a výsledek graficky znázorní.

Investiční minimum

2019-05-28T11:44:09Z

Suchomep:

V rané fázi projektu je možné na danou technologii/službu čerpat veřejnou podporu (např. TA ČR, ministerstva, inkubátory), ve fázi startupu/spin-offu je možné využít tzv. seed investic (business angels, vybraní investoři, strategičtí partneři, crowdfunding). Na cestě k dospívajícímu podniku pak venture kapitálové fondy, korporátní investory, private equity fondy, nebo investory, co se zaměřují na fázi růstu, expanze. Pokud se již rozhodujeme ve fázi nezávislého podniku nebo korporace, pak lze využít bankovní dluh, dluhopisy, akvizice/fúze.

===Invesniční proces===
[[Soubor:Investicni proces.png|thumb|Investiční proces]]
Nejprve je nutné učinit strategické rozhodnutí o vhodném trhu, cestě na něj a načasování vstupu. Následně je třeba připravit seznam investorů (long list) a z nich vybrat ty nejvhodnější (short list). Pro ty nejvhodnější je třeba získat kontakty v personifikované podobě – tedy osobní telefon a e-mail. K oslovení je používán dokument zvaný Teaser. Obsahem teaseru může být i očekávaná výše investice. S tímto dokumentem je následně okruh investorů osloven. Je vhodné se osloveným investorům připomenout zhruba po 10 dnech bez odpovědi. V případě zájmu ze strany investora/ů následuje schůzka či telekonference, kde se potká investor a tým start-upu. Informace na této schůzce jsou předávány bez uzavřeného NDA (smlouvy dvou stran o nesdílení informací s třetími stranami), proto je třeba pečlivě vážit, jak moc detailní informace je podána. Následuje podpis NDA a příprava dataroomu – virtuálního či reálného uložiště, kde je možné získat všechny informace o firmě (její zakládací listiny, výsledovky, strategické smlouvy, smlouvy se zákazníky, smlouvy s dodavateli, zaměstnanecké smlouvy, ošetřené duševní vlastnictví apod.). Je vhodné vést záznam o tom kdo a na co nahlížel. Na základě informací v dataroomu dává investor předběžnou nabídku. Dále se jedná o exkluzivitě a dává se čas k prověření zásadních informací. Následuje závazná nabídka a příprava smluv včetně právních a obchodních jednání, na základě kterých je připraven smluvní vztah, který je následně stvrzen podpisy obou stran. Často je tento vztah právně platný až na základě dosažení určitých milníků.

==Odkazy==
;Doporučené zdroje
*[https://www.credoventures.com/resources/Central_European_Startup_Guide.pdf Investiční cyklus pro startupy]
*[https://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners/biotech-startup-life-cycle-proteus-2008 Příklad životního cyklu BioTech startupu]

;Reference
#http://www.credoventures.com
#http://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners

Duševní vlastnictví

2019-05-28T11:39:22Z

Suchomep:

Oblast duševního vlastnictví lze pro jednoduchost rozdělit do dvou základních kategorií, a to na práva autorská a práva průmyslová. V případě průmyslových práv je v některých případech do určité míry zachováno i právo autorské. Zatímco v běžném životě se častěji setkáváme s autorskými právy, ať už ve formě autorských děl nebo počítačových programů, pro účely komercializace a z pohledu vysokých škol, univerzit, výzkumných institucí a v neposlední řadě i množství soukromých podniků jsou podstatně zajímavější užitné vzory a především patenty. Na pomezí mezi výše zmíněnými póly pak stojí ochranné známky a průmyslové vzory. Dále mohou být předmětem duševního vlastnictví zlepšovací návrhy, know-how a obchodní tajemství, označení původu výrobku, topografie polovodičových výrobků, odrůdy rostlin, plemena zvířat atd. Tyto však nejsou v univerzitním prostředí tak časté.

== Ochranné známky ==
Ochranná známka představuje nástroj, který má především rozlišovací funkci. Používá se nejčastěji z důvodu rozlišení stejných nebo podobných výrobků, které jsou vyráběny, distribuovány či dodávány různými subjekty. Tím, že ochranné známky umožňují spotřebitelům orientovat se mezi jednotlivými výrobky, představují významný marketingový nástroj, který je nedílnou součástí reklamy. Jako ochrannou známku lze zapsat jakékoliv označení, které je možné graficky znázornit (Úřad průmyslového vlastnictví 2016a). To platí zejména pro slova, písmena, číslice, barvy, kresby, tvary apod. V určitých případech lze jako ochranné známky zapsat i méně obvyklé zvuky nebo dokonce vůně a chutě (dle rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 1999 ve věci R 156/1998-2, s. 4.). Platnost ochranné známky je 10 let a lze ji neomezeně prodlužovat vždy o dalších 10 let. V případě vysokých škol a univerzit se nejčastěji používají ochranné známky na názvy, které samy o sobě přirozeně nesou dobré jméno. Umístěním ochranné známky na produkt či výrobek lze deklarovat jeho kvalitu a tímto dobrým jménem se za něj u zákazníků zaručit.

;Problematiku ochranných známek upravují především 3 právní normy

* zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

== Průmyslové vzory ==

Průmyslovým vzorem je myšlen vzhled výrobku, který se vyznačuje především liniemi, obrysy, tvary, strukturou, případně materiálem samotným. Aby mohl být průmyslový vzor zapsán, je nutné, aby byl nový a aby měl individuální povahu. V případě ochrany průmyslovým vzorem se tedy neřeší technická podstata výrobku, ale jeho design. Z toho přirozeně vyplývá skutečnost, že průmyslovým vzorem lze chránit pouze výrobky, které jsou viditelné, tedy jeho součástky, a to pouze v případě, že zůstávají i po začlenění do složeného výrobku při běžném používání viditelné. Ochrana průmyslového vzoru trvá 5 let od přiznaného data podání přihlášky. Ochranu může vlastník prodloužit vždy o 5 let až na celkovou dobu 25 let od podání přihlášky (Úřad průmyslového vlastnictví 2016b). V univerzitním prostředí nedochází k ochraně průmyslovým vzorem příliš často, přirozeně s výjimkou uměleckých a kreativních oborů. V určitých případech však může docházet i k přihlašování průmyslových vzorů jinak zaměřenými vysokými školami, většinou technického rázu, kde dochází k vývoji nových součástek, přístrojů, nástrojů apod. Obzvláště v případě, kdy chce daná výzkumná organizace výrobek sama produkovat a vyrábět. Příkladem je průmyslový vzor Stojánek na zkumavky pro magnetickou separaci (číslo zápisu 36681).

;Problematiku průmyslových vzorů upravují především 4 právní normy
* zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

== Technická řešení ==

Technická řešení představují velmi důležitou kategorii duševního vlastnictví. K ochraně technických řešení jsou vyčleněny dva druhy právní ochrany. Jedná se o patenty a užitné vzory. Ty se liší především v délce ochrany a rychlosti řízení, finančních nákladech potřebných na získání a udržování ochrany, postavení majitele v případě napadení apod. Zjednodušeně se dá říci, že patent představuje ve srovnání s užitným vzorem vyšší stupeň ochrany technického řešení. V celosvětovém měřítku navíc není přístup k užitným vzorům tak jednotný, jako je tomu v případě patentů (někde se ani užitné vzory neudělují). I z tohoto důvodu je tedy třeba dobře zvážit, zda chránit technické řešení cestou užitného vzoru nebo raději patentu (Úřad průmyslového vlastnictví 2016c).

Pro vysoké školy, univerzity a vědeckovýzkumné instituce má získávání a udržování patentů a užitných vzorů několik základních aspektů. Primárně se přirozeně jedná o právní ochranu výsledků uskutečňovaných výzkumných aktivit, které mohou být tzv. transferovány. Určitým způsobem může být tedy umožněno užívání práv spojených s chráněným technickým řešením. To je přímo spojeno s poplatky za toto využívání a pro majitele práv to představuje finanční profit. S financemi je, resp. byl, úzce spjatý i druhý aspekt přihlašování patentů a užitných vzorů a tím byla metodika hodnocení vědy prostřednictvím tzv. RIV (rejstřík informací o výsledcích). Tato metodika, která je stále z části používána, převádí jednotlivé výsledky, jako jsou patenty, užitné vzory apod. na body, které jsou následně finančně ohodnoceny. Nová Metodika 2017+, která je postupně zaváděna, již k hodnocení a tím pádem i financování vysokých škol přistupuje odlišně, a tak již nebude platit přímá úměra mezi počtem výsledků a finančními prostředky. V neposlední řadě je počet užitných vzorů, a především udělených patentů, marketingovým nástrojem, kterým vysoké školy a univerzity demonstrují své vědecké zázemí. To může být velmi důležitým faktorem nejen při náboru nových studentů a zaměstnanců, ale také v případě jednání s komerčními partnery, kdy může být výhodné akcentovat kvalitu instituce jako celku.

===Patent===
Patent představuje právní ochranu technického řešení, která je poskytována na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Všechny tyto podmínky – vynález, novost, výsledek vynálezecká výše a průmyslová využitelnost – musí být splněny současně. Za vynálezy se pak nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, nebo podávání informací. Tato podmínka platí v případě, že se týká přímo předmětu jako takového. Díky tomu lze v určitých specifických případech patentovat např. i software. Kromě toho nelze patentem chránit způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle, které nejsou dle zákona považovány za průmyslově využitelné. Patent platí až 20 let od data podání přihlášky a je prodlužován vždy v jednoletých intervalech zaplacením udržovacího poplatku v příslušné výši.

===Užitný vzor===
Užitný vzor představuje oproti patentu nižší ochranu technického řešení. Lze ho získat na takové technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení pro účely užitných vzorů se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, nebo pouhé uvedení informace. Dále nelze užitnými vzory chránit technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky, odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické reproduktivní materiály a v neposlední řadě způsoby výroby nebo pracovní činnosti (na rozdíl od způsobových patentů). Na rozdíl od patentů Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá kritéria novosti a tvůrčí úrovně a zapisuje užitný vzor do rejstříku na základě tzv. registračního principu. Díky tomu je udělení užitného vzoru v porovnání s patentem až několikanásobně kratší. Z důvodu absence průzkumu novosti daného technického řešení však nepředstavuje užitný vzor tak sofistikovanou ochranu jako patent a postavení majitele užitného vzoru může být snáze napadeno majiteli starších práv. Užitný vzor se v České republice uděluje na 4 roky ode dne podání přihlášky a jeho platnost lze po zaplacení příslušných poplatků 2× prodloužit o 3 roky. Celková délka ochrany tedy může být až 10 let.

;Ochranu patentem nebo užitným vzorem, řízení o přihláškách, udržovacích poplatcích apod. upravuje především 6 právních norem
* zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění,
* zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů,
* vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.,
* zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích v platném znění,
* zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin.

==Odkazy==
;Reference
#Suchomel, P. (2018). Stanovení výše licenčních poplatků vybraných technologií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví.
#Ochranné známky a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Průmyslové vzory a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Technická řešení a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.

Duševní vlastnictví

2019-05-28T11:38:21Z

Suchomep:

Oblast duševního vlastnictví lze pro jednoduchost rozdělit do dvou základních kategorií, a to na práva autorská a práva průmyslová. V případě průmyslových práv je v některých případech do určité míry zachováno i právo autorské. Zatímco v běžném životě se častěji setkáváme s autorskými právy, ať už ve formě autorských děl nebo počítačových programů, pro účely komercializace a z pohledu vysokých škol, univerzit, výzkumných institucí a v neposlední řadě i množství soukromých podniků jsou podstatně zajímavější užitné vzory a především patenty. Na pomezí mezi výše zmíněnými póly pak stojí ochranné známky a průmyslové vzory. Dále mohou být předmětem duševního vlastnictví zlepšovací návrhy, know-how a obchodní tajemství, označení původu výrobku, topografie polovodičových výrobků, odrůdy rostlin, plemena zvířat atd. Tyto však nejsou v univerzitním prostředí tak časté.

== Ochranné známky ==
Ochranná známka představuje nástroj, který má především rozlišovací funkci. Používá se nejčastěji z důvodu rozlišení stejných nebo podobných výrobků, které jsou vyráběny, distribuovány či dodávány různými subjekty. Tím, že ochranné známky umožňují spotřebitelům orientovat se mezi jednotlivými výrobky, představují významný marketingový nástroj, který je nedílnou součástí reklamy. Jako ochrannou známku lze zapsat jakékoliv označení, které je možné graficky znázornit (Úřad průmyslového vlastnictví 2016a). To platí zejména pro slova, písmena, číslice, barvy, kresby, tvary apod. V určitých případech lze jako ochranné známky zapsat i méně obvyklé zvuky nebo dokonce vůně a chutě (dle rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 1999 ve věci R 156/1998-2, s. 4.). Platnost ochranné známky je 10 let a lze ji neomezeně prodlužovat vždy o dalších 10 let. V případě vysokých škol a univerzit se nejčastěji používají ochranné známky na názvy, které samy o sobě přirozeně nesou dobré jméno. Umístěním ochranné známky na produkt či výrobek lze deklarovat jeho kvalitu a tímto dobrým jménem se za něj u zákazníků zaručit.

;Problematiku ochranných známek upravují především 3 právní normy

* zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

== Průmyslové vzory ==

Průmyslovým vzorem je myšlen vzhled výrobku, který se vyznačuje především liniemi, obrysy, tvary, strukturou, případně materiálem samotným. Aby mohl být průmyslový vzor zapsán, je nutné, aby byl nový a aby měl individuální povahu. V případě ochrany průmyslovým vzorem se tedy neřeší technická podstata výrobku, ale jeho design. Z toho přirozeně vyplývá skutečnost, že průmyslovým vzorem lze chránit pouze výrobky, které jsou viditelné, tedy jeho součástky, a to pouze v případě, že zůstávají i po začlenění do složeného výrobku při běžném používání viditelné. Ochrana průmyslového vzoru trvá 5 let od přiznaného data podání přihlášky. Ochranu může vlastník prodloužit vždy o 5 let až na celkovou dobu 25 let od podání přihlášky (Úřad průmyslového vlastnictví 2016b). V univerzitním prostředí nedochází k ochraně průmyslovým vzorem příliš často, přirozeně s výjimkou uměleckých a kreativních oborů. V určitých případech však může docházet i k přihlašování průmyslových vzorů jinak zaměřenými vysokými školami, většinou technického rázu, kde dochází k vývoji nových součástek, přístrojů, nástrojů apod. Obzvláště v případě, kdy chce daná výzkumná organizace výrobek sama produkovat a vyrábět. Příkladem je průmyslový vzor Stojánek na zkumavky pro magnetickou separaci (číslo zápisu 36681).

;Problematiku průmyslových vzorů upravují především 4 právní normy
* zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
* zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

== Technická řešení ==

Technická řešení představují velmi důležitou kategorii duševního vlastnictví. K ochraně technických řešení jsou vyčleněny dva druhy právní ochrany. Jedná se o patenty a užitné vzory. Ty se liší především v délce ochrany a rychlosti řízení, finančních nákladech potřebných na získání a udržování ochrany, postavení majitele v případě napadení apod. Zjednodušeně se dá říci, že patent představuje ve srovnání s užitným vzorem vyšší stupeň ochrany technického řešení. V celosvětovém měřítku navíc není přístup k užitným vzorům tak jednotný, jako je tomu v případě patentů (někde se ani užitné vzory neudělují). I z tohoto důvodu je tedy třeba dobře zvážit, zda chránit technické řešení cestou užitného vzoru nebo raději patentu (Úřad průmyslového vlastnictví 2016c).

Pro vysoké školy, univerzity a vědeckovýzkumné instituce má získávání a udržování patentů a užitných vzorů několik základních aspektů. Primárně se přirozeně jedná o právní ochranu výsledků uskutečňovaných výzkumných aktivit, které mohou být tzv. transferovány. Určitým způsobem může být tedy umožněno užívání práv spojených s chráněným technickým řešením. To je přímo spojeno s poplatky za toto využívání a pro majitele práv to představuje finanční profit. S financemi je, resp. byl, úzce spjatý i druhý aspekt přihlašování patentů a užitných vzorů a tím byla metodika hodnocení vědy prostřednictvím tzv. RIV (rejstřík informací o výsledcích). Tato metodika, která je stále z části používána, převádí jednotlivé výsledky, jako jsou patenty, užitné vzory apod. na body, které jsou následně finančně ohodnoceny. Nová Metodika 2017+, která je postupně zaváděna, již k hodnocení a tím pádem i financování vysokých škol přistupuje odlišně, a tak již nebude platit přímá úměra mezi počtem výsledků a finančními prostředky. V neposlední řadě je počet užitných vzorů, a především udělených patentů, marketingovým nástrojem, kterým vysoké školy a univerzity demonstrují své vědecké zázemí. To může být velmi důležitým faktorem nejen při náboru nových studentů a zaměstnanců, ale také v případě jednání s komerčními partnery, kdy může být výhodné akcentovat kvalitu instituce jako celku.

===Patent===
Patent představuje právní ochranu technického řešení, která je poskytována na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Všechny tyto podmínky – vynález, novost, výsledek vynálezecká výše a průmyslová využitelnost – musí být splněny současně. Za vynálezy se pak nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, nebo podávání informací. Tato podmínka platí v případě, že se týká přímo předmětu jako takového. Díky tomu lze v určitých specifických případech patentovat např. i software. Kromě toho nelze patentem chránit způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle, které nejsou dle zákona považovány za průmyslově využitelné. Patent platí až 20 let od data podání přihlášky a je prodlužován vždy v jednoletých intervalech zaplacením udržovacího poplatku v příslušné výši.

===Užitný vzor===
Užitný vzor představuje oproti patentu nižší ochranu technického řešení. Lze ho získat na takové technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení pro účely užitných vzorů se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, nebo pouhé uvedení informace. Dále nelze užitnými vzory chránit technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky, odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické reproduktivní materiály a v neposlední řadě způsoby výroby nebo pracovní činnosti (na rozdíl od způsobových patentů). Na rozdíl od patentů Úřad průmyslového vlastnictví nezkoumá kritéria novosti a tvůrčí úrovně a zapisuje užitný vzor do rejstříku na základě tzv. registračního principu. Díky tomu je udělení užitného vzoru v porovnání s patentem až několikanásobně kratší. Z důvodu absence průzkumu novosti daného technického řešení však nepředstavuje užitný vzor tak sofistikovanou ochranu jako patent a postavení majitele užitného vzoru může být snáze napadeno majiteli starších práv. Užitný vzor se v České republice uděluje na 4 roky ode dne podání přihlášky a jeho platnost lze po zaplacení příslušných poplatků 2× prodloužit o 3 roky. Celková délka ochrany tedy může být až 10 let.

;Ochranu patentem nebo užitným vzorem, řízení o přihláškách, udržovacích poplatcích apod. upravuje především 6 právních norem
* zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v platném znění,
* zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů,
* vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.,
* zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění,
* zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích v platném znění,
* zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin.

==Reference==
#Suchomel, P. (2018). Stanovení výše licenčních poplatků vybraných technologií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví.
#Ochranné známky a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Průmyslové vzory a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.
#Technická řešení a jejich právní ochrana. (2018). Úřad průmyslového vlastnictví.

Investiční minimum

2019-05-28T11:35:55Z

Suchomep:

V rané fázi projektu je možné na danou technologii/službu čerpat veřejnou podporu (např. TA ČR, ministerstva, inkubátory), ve fázi startupu/spin-offu je možné využít tzv. seed investic (business angels, vybraní investoři, strategičtí partneři, crowdfunding). Na cestě k dospívajícímu podniku pak venture kapitálové fondy, korporátní investory, private equity fondy, nebo investory, co se zaměřují na fázi růstu, expanze. Pokud se již rozhodujeme ve fázi nezávislého podniku nebo korporace, pak lze využít bankovní dluh, dluhopisy, akvizice/fúze.

===Invesniční proces===
[[Soubor:Investicni proces.png|thumb|Investiční proces]]
Nejprve je nutné učinit strategické rozhodnutí o vhodném trhu, cestě na něj a načasování vstupu. Následně je třeba připravit seznam investorů (long list) a z nich vybrat ty nejvhodnější (short list). Pro ty nejvhodnější je třeba získat kontakty v personifikované podobě – tedy osobní telefon a e-mail. K oslovení je používán dokument zvaný Teaser. Obsahem teaseru může být i očekávaná výše investice. S tímto dokumentem je následně okruh investorů osloven. Je vhodné se osloveným investorům připomenout zhruba po 10 dnech bez odpovědi. V případě zájmu ze strany investora/ů následuje schůzka či telekonference, kde se potká investor a tým start-upu. Informace na této schůzce jsou předávány bez uzavřeného NDA (smlouvy dvou stran o nesdílení informací s třetími stranami), proto je třeba pečlivě vážit, jak moc detailní informace je podána. Následuje podpis NDA a příprava dataroomu – virtuálního či reálného uložiště, kde je možné získat všechny informace o firmě (její zakládací listiny, výsledovky, strategické smlouvy, smlouvy se zákazníky, smlouvy s dodavateli, zaměstnanecké smlouvy, ošetřené duševní vlastnictví apod.). Je vhodné vést záznam o tom kdo a na co nahlížel. Na základě informací v dataroomu dává investor předběžnou nabídku. Dále se jedná o exkluzivitě a dává se čas k prověření zásadních informací. Následuje závazná nabídka a příprava smluv včetně právních a obchodních jednání, na základě kterých je připraven smluvní vztah, který je následně stvrzen podpisy obou stran. Často je tento vztah právně platný až na základě dosažení určitých milníků.

==Odkazy==
;Reference
#http://www.credoventures.com
#http://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners

;Doporučené zdroje
*[https://www.credoventures.com/resources/Central_European_Startup_Guide.pdf Investiční cyklus pro startupy]
*[https://www.slideshare.net/ProteusVenturePartners/biotech-startup-life-cycle-proteus-2008 Příklad životního cyklu BioTech startupu]